Plzeňský okruh je projektem, který přes lokální, vlastivědnou turistiku přináší poznávání města Plzně z environmentálních (týkajících se životního prostředí) hledisek. Celý okruh v délce 50 kilometrů okolo krajského města tvoří pět na sebe navazujících dílčích tras.
Ty v sobě spojují významné
prvky, počínaje hodnotnými přírodními lokalitami, přes faktory zajišťující
chod města (např. vodojem, teplárna, čerpací
stanice odpadních vod či inženýrské sítě, energetické závody,
obchodní centra, MHD - konečné zastávky linek, sběrné dvory aj.), po
krajinářský (přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní parky,
naučné stezky, cyklotrasy, lidovou architekturu, hrady, zámky, hradiště,
tvrziště, kostely a kaple, hájovny, pomníky, památníky, sochy, boží muka
atd.) i urbanistický pohled na průmyslové a obchodní zóny, vysílací a
mobilní věže, rozhledny, příměstské zemědělství… Plzeňský
okruh umožňuje poznat město zcela jinak než je "cestovatelsky"
obvyklé.
Pěší chůze je nejpřirozenějším pohybem, který nejméně zatěžuje
životní prostředí a umožňuje lépe vnímat procházené prostředí. Navíc
je zdraví prospěšná. Většina Plzeňáků svoje město v podstatě
nezná nebo zná často jen trasu, po které se téměř denně přesunuje
do zaměstnání či do školy.
Vytvoření Plzeňského okruhu
má inspirovat k poznávání i přemýšlení nad souvislostmi méně
zjevnými. Lidé, kteří se
po trasách okruhu vydají, tak půjdou přes krásné přírodní lokality i místy
méně pěknými. Ale není všechno zlato, co se třpytí.
Plzeňský
okruh tvoří pět na sebe navazujících tras.
Trasy se však dají procházet jednotlivě či postupně, vytrvalci si ho "mohou
dát" jako jeden celek.
První část okruhu vede z Doubravky
a je zakončena na Košutce. Trasa začíná na konečné zastávce
trolejbusové linky 16, Doubravka-Zábělská třída, a vede přes vodní nádrž
v ulici Na Rybníčku (požární nádrž, která slouží jako příležitostný
biotop pro vodní ptactvo, útočiště obojživelníků či jako pítko a
koupadlo pro zpěvné ptactvo), park V Potoční (založen skauty už v roce
1942), soutok Berounky a Úslavy u kostela sv. Jiří (kostel je nejstarší
stavbou na Plzeňsku z roku 992), přes lávku přes Berounku u zimoviště
vodního ptactva na Pecihrádek, jižní částí Bílé Hory k Velkému
boleveckému rybníku (53 ha), po jeho východní hrázi soustavou Boleveckých
rybníků podél severovýchodního břehu Košináře, severně od Senečáku
ke Kameňáku, pak ke Třemošenskému rybníku, Nováčkovi, Šídlováku
k rybníku U Ledárny, Klotzovu rybníčku (známé byly vynikající "Klotzovky"
- cihly, které se zde vyráběly a lze je vidět na mnoha plzeňských stavbách
dodnes), kolem podzemního vodojemu (12 000 m3) a vysílače na Sytné
na konečnou autobusové linky 30, Košutka-Krašovská. Délka této první
trasy je 13 kilometrů.
Druhá trasa o délce 9,5 kilometru vede z Košutky,
konečné autobusové linky 30 podél sběrného dvora pro ÚMO Plzeň 1 přes
parkoviště u OC Glóbus na Úněšovské směrem na vrch a rozhlednu
Sylván, Čertovu kazatelnu (přírodní památku s pískovcovými skalami
z období karbonu). Projdete nivou Mže přes most a uvidíte nedaleká
pole s typickým pěstováním zelí (Křimické je vyhlášenou lahůdkou)
a přes Radčickou náves, podél čerpací stanice odpadních vod Radčice na náměstí
a k zámku v Křimicích (jedno ze sídel rodu Lobkowiczů, větve
Popelů. Současným majitelem je Ing. Jaroslav Franz von
Assisi Klemens Alois Gabriel Eleonnora Josef Anton Johann Bosco Joachim Felix
Maria Lobkowicz; *1942) a zámeckým
parkem dojdete na konečnou stanici autobusů 35 a 41 v Křimicích.
Třetí trasa propojuje Křimice
s konečnou tramvají linky 4 na Borech. Délka této trasy je 10,5
kilometru. Na trase projdete podél železniční stanice Plzeň-Křimice (trať
170 do Chebu), kostela Narození Panny Marie na návrší (od roku 1846 je
hrobkou rodu Lobkowiczů), poté uvidíte na solární elektrárnu vybudovanou
na střechách průmyslových hal, projdete kolem křížku mezi Křimicemi a
Vejprnicemi k viaduktu u Nové Hospody, přejdete přes lávku přes dálniční
přivaděč k D 5 na Nové Hospodě a dojdete k lesu nad Valchou a pak
k vodní nádrží České údolí (častokrát je používán nesprávný
název Litická přehrada - ta neexistuje!). U nádrže uvidíte malou vodní
elektrárnu a Borským parkem při Klatovské třídě (vlevo uvidíte dominující,
snad všem lidem v ČR známý plzeňský "Hotel Hvězda" - věznici Bory)
a po pár desítkách kroků už stanete na konečné tramvajové linky 4
na Borech.
Trasa s pořadovým číslem čtyři, dlouhá 7,5 kilometru,
Vás zavede z výše jmenované
tramvajové zastávky z Bor do Koterova (jméno Koterov je docela neobvyklé. Je
totiž vlastnického původu. Tato zemědělská osada kdysi
nedaleko Plzně v dávné minulosti patřila panu Koterovi či Kotorovi). Půjdete
Borským parkem směrem k jihu do lesoparku a pak východně lesoparkem podél
Radbuzy k čerpací stanici odpadních vod Litice II na Tyršův most
(cennou kulturní památku - první celosvařovaný obloukový most na světě z roku
1933 - v té době byl zařazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí
a funkční je dodnes), za mostem je vlevo Meditační zahrada - Památník obětem
zla s kaplí Maxmiliána Kolbeho (někdy se říká Hruškova zahrada podle
bývalého majitele, Luboše Hrušky, odbojného bojovníka proti moci KSČ,
tedy politického vězně, který si "odseděl" více jak 10 let. Pan Hruška
zemřel ve věku 80 let 30. 6. 2007). Napravo od silnice na Radobyčice a
Litice se za Tyršovým mostem rozkládá Luftova zahrada s příkladem
zahradního umění z období První republiky v Plzeňském kraji.
Zahrada je součástí regionálního biokoridoru ÚSES (územní systém
ekologické stability). Odtud budete pokračovat při cyklostezce 3 k Vokounově
lávce přes řeku Úhlavu, na Halštatské hradiště z období přelomu
starší a střední doby bronzové (asi 2 000 let př. n. l.), na Koterovskou náves
s nejlépe zachovalou lidovou architekturou na Plzeňsku a už budete na
konečné zastávce autobusů MHD 22 a 51.
Poslední pátá část okruhu vede z Koterova
zpět na místo startu Plzeňského okruhu - na Doubravku a měří
9,5 kilometru. Z výše uvedené konečné se stane startovní "point" a
podél nedalekého památného stromu - Koterovská lípa (260letý kmet má obvod
kmene přes 6 metrů) dojdete smyčkou k Limnigrafické stanici Koterov
(zaznamenává výšku hladiny průtoku v čase vysíláním ultrazvuku na
hladinu a výpočtem veličin odrazu - má "informační význam" pro varování
obyvatel této části města Plzně při zde častých bleskových povodních -
automaticky rozesílá SMS zprávy hasičům a dalším složkám záchranného
systému v případě ohrožení a varuje místní vlastníky domků). Hned
vedle této unikátní stanice se nachází transformátorová stanice. Pak již
následuje jez u Božkovského ostrova, Švábinská vyhlídka (z ní je nejširší
pohled na celou Plzeňskou kotlinu s městem). Ujdete pár desítek kroků
a jste u hlavní silniční komunikace na Prahu. Napravo od křižovatky se nachází
malý, dnes nepřístupný židovský hřbitov (během II. světové války bylo
z Plzně transportováno do koncentračních táborů na 20 000
Židů - vrátilo se jich 200!). Za tímto starým hřbitovem vpravo se nachází
areál obchodních domů TESCO, Elektro World, Kika…, naproti je Ústřední hřbitov
sv. Václava. Projdete tímto smutným místem přímo mírným spádem směrem
na sever kolem krematoria (poslední místo, odkud vede cesta vzhůru - omlouvám
se za tuto morbidnost) a již je před Vámi na obzoru spilitový vrchol Chlumu
(416 m n. m.) v plzeňském čtvrtém obvodu v Doubravce. Dojdete až k hraničnímu
potoku mezi Hřbitovní a Hrádeckou ulicí (napravo od silnice z Hrádku
do Plzně se již rozkládá Přírodní park Horní Berounka) a dojdete na konečnou
zastávku trolejbusů 16 (a dalších několika linek autobusů spojujících
okolní obce s městem Plzeň) v Zábělské třídě. Naše padesátikilometrové
putování kolem Plzně končí tam, kde začalo.
Pokud byste chtěli podrobné mapky tras, lze je získat v EIC Plzeň,
Prešovská 8. Výše uvedené informace byly většinou vybrány z materiálu
Plzeňský okruh, trasa 1-5, který v roce 2011 vydal ENVIC o. s.,
infolinka 377 220 323, další informace lze získat i na adrese www.envic-sdruzeni.cz.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |