Zanzibar - ostrov koření, ryb a delfínů

Jedním z nejnavštěvovanějších ostrovů černé Afriky je určitě Zanzibar. Tento ostrov oplývá krásnými plážemi, kulturními památkami i dalšími atrakcemi, díky nimž se stal oblíbenou prázdninovou destinací.

"Zanzibar" je slovo, označující tři různé objekty. Především je to název ostrova. Zároveň je to i název hlavního města tohoto ostrova. Také je to však název autonomního území v rámci Sjednocené republiky Tanzanie. Tanzanie vznikla roku 1964 sloučením dvou území - pevninské Tanganiky (která před první světovou válkou patřila Německu) a ostrovního Zanzibaru (patřil Velké Británii), jehož součástí je, kromě stejnojmenného ostrova, i sousední ostrov Pemba. Sjednocení se odrazilo i v názvu země: Tanzanie = Tanganika + Zanzibar. V praxi to funguje tak, že Zanzibar má v rámci Tanzanie velkou míru autonomie. Nejenom že má vlastní autonomní vládu, prezidenta a parlament, ale má i vlastní vlajku (odvozenou od tanzanské) a dokonce i vlastní imigrační politiku. Proto, přijedete-li na Zanzibar lodí z pevninské Tanganiky, projdete opět pasovou kontrolu, i když se pohybujete v rámci jednoho státu. Oba ostrovy, Zanzibar a Pemba, obývá v současnosti něco přes milion obyvatel.

Koření všude, kam se podíváš

Zanzibaru se dříve říkalo "ostrov koření". Koření se tu totiž opravdu dařilo. I proto byl tento ostrov velmi přitažlivý pro obchodníky a dobyvatele. Od 8. století se zde začali usazovat arabští obchodníci, kteří sem přinesli nejenom svou vyspělou kulturu, nýbrž i islám, který zde převažuje dodnes. Arabové se postupně smísili se zdejším černošským obyvatelstvem. Toto mísení je dodnes znát nejenom na barvě kůže místních obyvatel (jsou mnohem světlejší než černoši z afrického vnitrozemí), ale i na jejich jazyku. Svahilština má bantuský základ (tj. je odvozena od původních černošských jazyků), ale dostala se do něj celá řada arabských, perských a později i portugalských a anglických slov. Arabské a perské obchodníky totiž posléze vystřídali evropští dobyvatelé - nejdříve Portugalci a po nich Britové.

Pepřovník

Ale zpět k tomu koření. To se zde pěstuje dodnes. A nejen pěstuje. Téměř všechny cestovní kanceláře nabízejí "Spice Tours", tedy výlety za kořením. Během výletu navštívíte zahradu, kde vám ukážou různé druhy koření v jejich původní podobě. Teprve tady jsem si uvědomil, že často ani pořádně nevím, jak ta která rostlina, poskytující ono koření, vypadá. A navíc tu mají i koření, která jsem předtím neznal. Co se tu třeba pěstuje? Tak namátkou: hřebíček, muškátový ořech, pepř, vanilka, kardamom, skořice, kurkuma... A to koření si můžete na závěr exkurze koupit. A ještě vám tu ukážou jakou bonus mnoho druhů ovoce a dalších plodin. Z těch méně známých druhů tu rostou třeba rambutany, jackfruity, jamy, custard apple (český název tohohle druhu neznám), kasava, chlebovník...

Stone Town

Ti z vás, kdo mají rádi kulturu, budou zase určitě nadšeni hlavním městem ostrova. To se sice oficiálně jmenuje také Zanzibar, ale místní mu neřeknou jinak než Stone Town. Zachovala se v něm řada starých kamenných budov, v nichž se mísí vlivy svahilské, indické i britské. Architektura je tu zajímavá, ovšem ještě pozoruhodnější je zdejší atmosféra. Převažují zde muslimové, ale žije tu i hodně Indů a mezi původními obyvateli se pohybují turisté. Etnický mix zdejšího obyvatelstva se projevuje i ve zdejší kuchyni. Mně osobně ale nejvíc zaujaly ve Stone Townu dvě věci, související s rybami:

1) rybí trh. Nejedná se o žádnou umělou turistickou atrakci, ale o velmi živý trh pro místní. Prodávají se tu všemožné ryby a jiné potvory, které ještě před pár okamžiky plavaly v okolním oceánu. Pro fotografa je procházka po rybím trhu učiněná lahoda. Ale abyste zdejší atmosféru řádně vychutnali, musíte si přivstat. Trh začíná brzy ráno.

2) rybí stánky pod širým nebem. Přiznám se, že ryby sice jím, ale nijak zásadně si na ně nepotrpím. Ovšem nikdy v životě jsem nejedl tak dobré ryby jako na Zanzibaru. Přímo uprostřed Stone Townu se večer vyrojí desítky stánků, prodávající rybí speciality. Je libo barakudu, tuňáka či snad chobotnici, krevety nebo humra? Stačí říct! Všechny tyhle dobroty Vám tu opečou na malých špízech a pokapou citronem, chilli či nějakým jiným kořením. Je to ukrutně dobré a přiznám se, že když mi někdo řekne slovo Zanzibar, první, co se mi vybaví, jsou tyhle rybí dobroty.

Rybí trh

Na Zanzibaru je i celá řada dalších atrakcí. Jednou z nejoblíbenějších je plavání s delfíny. Opět je organizují různé cestovní kanceláře, které vás dovezou kousek za Stone Town. Tam nasednete na loď, dají vám šnorchl, ploutve a brýle a v momentě, kdy okolo lodi začnou poskakovat delfíni, skočíte za nimi do vody. Když budete mít štěstí, možná se jich i dotknete. Ale musíte být šikovní. Delfíni jsou rychlí, a pokud nemají dobrou náladu, zaplují do hloubky a civí tam odsud na vás. Naštěstí je delfín savec, a tak musí občas i vyplavat nahoru a nadechnout se. Takže druhý pokus, skáčete znovu do vody a hra na honěnou s delfíny může vesele pokračovat.

A málem bych zapomněl - na Zanzibaru je také mnoho krásných pláží. Ty Vám popisovat nebudu, ale jsou velmi oblíbené. Pokud tedy jedete do Afriky hlavně proto, abyste pozorovali na safari slony nebo zdolali Kilimandžáro, tak to jste na Zanzibaru na špatné adrese a musíte popojet o kus dál, na pevninu. Jinak si ale na Zanzibaru přijdou na své plážoví povaleči, gurmáni, i obdivovatelé umění a architektury, a to vše v rámci poměrně malého ostrova, kde je navíc na africké poměry velmi bezpečno a kde dobře funguje veškerá turistická infrastruktura. 

Článek vznikl za přispění cestovní kanceláře Mundo, která pořádá zájezdy do Tanzanie a také další exotické letecké zájezdy

Petr Daubner