Cumbre Vieja je název rozsáhlého stratovulkánu, nacházejícího se na ostrově La Palma na španělských Kanárských ostrovech. Stratovulkán s výškou 1949 m n. m. /6394 ft./ zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami zrádných kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguia atd.).
Stratovulkán neboli navrstvená
sopka, je označení pro jeden z nejběžnějších typů sopky. Charakteristické
je střídavé navrstvení pyroklastických hornin a výlevů viskózní [málo
tekuté] lávy, které vytváří relativně štíhlý kužel s vrcholovým kráterem.
Zvýšenou viskozitu magmatu způsobuje vysoký obsah oxidu křemičitého.
Je-li naopak magma málo viskózní [velmi tekuté] a rozlévá se bez výrazných
výbuchů do větší vzdálenosti, vzniká odlišný typ sopek – ploché a
rozlehlé štítové sopky typické pro Havajské ostrovy či
Island.
Sopka Cumbre Vieja
Mnohé z nejznámějších světových sopek jsou
stratovulkány, například italské Stromboli, Etna či Vesuv, Pico de Teide na
Tenerifě, japonské Fuji, Pinatubo, Mount St. Helens, Soufriere na karibském Montserratu,
Cotopaxi v Ekvádoru či antarktický Mount Erebus.
Příkladem vyhaslého stratovulkánu v ČR jsou např. Doupovské hory.
Stratovulkán na La Palmě se táhne podél zlomové
linie ve směru sever-jih a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních
7 000 let. Je to nejaktivnější a také nejnebezpečnější stratovulkán
nedaleko severozápadních afrických břehů. Během erupce v roce 1949 se část
západního úbočí sopky odtrhla a sesunula několik desítek metrů k oceánu.
Poslední erupce proběhly v létech 1971 a 1987, ale byly naštěstí "slabé".
Za hlavní příčinu možné světové katastrofy se považuje stoupající
tlak způsobený ohřevem a odpařením podzemních vod magmatu stoupající z
hlubin.
Nožný scénář katastrofy je děsivý.
A co světu hrozí? Existuje důvodné podezření,
že některá z následujících "velkých" erupcí na Cumbre Vieja vyvolá
masivní sesuvy půdy a vytvoří tak obrovskou zátopovou vlnu (megatsunami),
která by mohla dosáhnout a zaplavit část západního pobřeží Afriky za 3
hodiny, jihu Spojeného království za 5 hodin a zejména otevřené východní
pobřeží USA /od kanadsko-americké hranice až po floridské Miami (během 8
hodin) a také mnohé karibské ostrovy vlnami vysokými až 30 metrů/. Pak by
Boston, New York a mnohá další města východu USA mohla zmizet pod touto
megatsunami a došlo by tak k jedné z největších katastrof v dějinách
naší planety (horší než v roce 2004 v Indickém oceánu a v roce
2011 v Japonsku). Jan Hájek Zeměpisné sdružení |