Ohrozí stratovulkán Cumbre Vieja východ USA, Karibik aj.?

Cumbre Vieja je název rozsáhlého stratovulkánu, nacházejícího se na ostrově La Palma na španělských Kanárských ostrovech. Stratovulkán s výškou 1949 m n. m. /6394 ft./ zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami zrádných kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguia atd.).

Stratovulkán neboli navrstvená sopka, je označení pro jeden z nejběžnějších typů sopky. Charakteristické je střídavé navrstvení pyroklastických hornin a výlevů viskózní [málo tekuté] lávy, které vytváří relativně štíhlý kužel s vrcholovým kráterem. Zvýšenou viskozitu magmatu způsobuje vysoký obsah oxidu křemičitého. Je-li naopak magma málo viskózní [velmi tekuté] a rozlévá se bez výrazných výbuchů do větší vzdálenosti, vzniká odlišný typ sopek – ploché a rozlehlé štítové sopky typické pro Havajské ostrovy či Island.

Sopka Cumbre Vieja

Mnohé z nejznámějších světových sopek jsou stratovulkány, například italské Stromboli, Etna či Vesuv, Pico de Teide na Tenerifě, japonské Fuji, Pinatubo, Mount St. Helens, Soufriere na karibském Montserratu, Cotopaxi v Ekvádoru či antarktický Mount Erebus. Příkladem vyhaslého stratovulkánu v ČR jsou např. Doupovské hory.

Stratovulkán na La Palmě se táhne podél zlomové linie ve směru sever-jih a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7 000 let. Je to nejaktivnější a také nejnebezpečnější stratovulkán nedaleko severozápadních afrických břehů. Během erupce v roce 1949 se část západního úbočí sopky odtrhla a sesunula několik desítek metrů k oceánu. Poslední erupce proběhly v létech 1971 a 1987, ale byly naštěstí "slabé". Za hlavní příčinu možné světové katastrofy se považuje stoupající tlak způsobený ohřevem a odpařením podzemních vod magmatu stoupající z hlubin.

Nožný scénář katastrofy je děsivý.

A co světu hrozí? Existuje důvodné podezření, že některá z následujících "velkých" erupcí na Cumbre Vieja vyvolá masivní sesuvy půdy a vytvoří tak obrovskou zátopovou vlnu (megatsunami), která by mohla dosáhnout a zaplavit část západního pobřeží Afriky za 3 hodiny, jihu Spojeného království za 5 hodin a zejména otevřené východní pobřeží USA /od kanadsko-americké hranice až po floridské Miami (během 8 hodin) a také mnohé karibské ostrovy vlnami vysokými až 30 metrů/. Pak by Boston, New York a mnohá další města východu USA mohla zmizet pod touto megatsunami a došlo by tak k jedné z největších katastrof v dějinách naší planety (horší než v roce 2004 v Indickém oceánu a v roce 2011 v Japonsku).

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení