Míjíme několik mořských zátok - salinas - s malebnými větrnými mlýny, které připomínají Holandsko. Ale jsme daleko na jihu, na pobřeží západní Sicílie, kde se těží z mořské vody sůl a míříme k jednomu z nejvýznamnějších měst této oblasti.
Trapani, které leží na sicilském pobřeží, má zhruba 62 tisíc obyvatel a také velké letiště, které přijímá i charterové lety z mnoha evropských měst.
Také z Prahy, přestože pravidelné linky většinou přistávají na mnohem větším mezinárodním letišti v Palermu.
Náš autobus projíždí moderním předměstím a brzy nato se nám otevírá pěkný pohled na přístav nákladních lodí i zaoceánských výletních parníků. Jsme teď na okraji historického města, ležícího na protáhlém poloostrově srpovitého tvaru.
Starobylé a malebné Trapani, které tu z původní rybářské osady vznikalo už od starověku,
mělo už od počátku pro tuto část Sicílie velký význam. Jihozápadní pobřeží,
které má blízko k břehům Afriky, bylo totiž po celá staletí napadáno piráty a nejrůznějšími nepřáteli,
kteří tu tušili snadnou kořist. A tak se už Římané v době své nadvlády snažili tato místa opevnit. Větší opevnění pak vznikala o něco později,
kdy v 9. století zaútočili na sicilské pobřeží Saracéni a mnoho měst a osad vyplenili.
V opevňování pak pokračovali Normané a následně i sicilští králové a později i Španělé a králové Sicílie a Neapole z rodu Bourbonů, kteří vládli ostrovu až do roku 1860. Tehdy se nedaleko odtud vylodil známý italský bojovník
Garibaldi, který Sicílii dobyl a připojil tím k nově vytvořenému italskému království.
Teď stojíme u jeho kamenné sochy, hledící z vysokého podstavce na protější přístav. Jsme na Garibaldiho náměstí na okraji
parku, plného palem a nejrůznějších středomořských květin s pěknou mramorovou fontánou uprostřed. Do města není daleko a tak se vydáváme do historického centra po mramorem dlážděné ulici
kolem hospůdek a kaváren, které jsou neustále obležené turisty.
Ulice nás přivádí až k městské bráně a za ní na hlavní třídu starého města, na ulici Victora
Emanuela, kolem níž se rozkládají ty nejkrásnější a nejzajímavější památky
Trapani - většinou kostely a paláce šlechticů či měšťanů. Míjíme renesanční Palazzo Riccio se zdobeným vchodem,
za nímž se ukrývá skvostné nádvoří s lodžiemi a arkádami. Ulice, dlážděná bělavým mramorem, nás pak přivádí k zřejmě nejvýznamnější budově města,
kterou je Palazzo Cavarretto s fasádou, připomínající zdobený dort, která je korunována sicilskou orlicí a dvojími hodinami. V nádherném paláci je dnes městská radnice.
Opouštíme středověké ulice a uličky, kterých je nespočet - a všechny jsou dlážděné mramorem a kupodivu čisté,
bez odpadků či papírků. Po starém schodišti pak na konci jedné z příčných ulic vystoupáme na nábřežní promenádu a dojdeme na staré městské hradby.
Odtud se nám otevírá nádherný pohled na záliv Trapani s kopci v pozadí za zátokou a se středověkými hradbami. Procházíme po nich až ke staré pevnosti, která připomíná španělské a maurské stavby v severní
Africe, včetně palem na jejím nádvoří. A také střílen, odkud byla kdysi namířena děla,
která chránila záliv a toto město proti pirátům a saracénům.
Jen kousek odtud na okraji města je námořní muzeum se zajímavými exponáty,
které ještě víc přibližují historii. Vracíme se zpět, abychom navštívili ještě několik kostelů,
protože ty jsou tady nejkrásnější a navíc poskytují v odpoledním horku stín i trochu chladu.
Jesuitský kostel Chiesa del Collegio, katedrála a pak další kostel s
typickým kulatým oknem a nezbytnou zdobenou fontánou na nádvoří... Ale jsme už unaveni a tak vítáme odpočinek u kavárny s typickou italskou pizzou a výbornou silnou kávou,
jaká se připravuje snad jen tady. A je to snad to nejhezčí a nejpříjemnější zakončení naší prohlídky,
jakou dokáže připravit asi jen sicilské Trapani. Vladimír Kříž San Francisko, Jihlava |