Butrint

Butrint leží v úplně nejjižnějším cípu Albánie, poblíž řecké hranice a je to jediná albánská památka před kterou na parkovišti stálo několik autobusů se zahraničními turisty. Možná i proto tu bylo vstupné čtyřikrát dražší než jinde.

Cizince do tohoto archeologického naleziště láká především jeho dostupnost a pak také věhlas, kterého se nalezišti dostalo jeho zapsáním na Seznam světového dědictví UNESCO.

Butrint

Z řeckého ostrova Korfu (Kérkyra), kde se většina návštěvníků rekreuje, je to sem jen co by kamenem dohodil. Po snídani je naloží četné turistické agentury do autobusů, trajektem překonají úzký Kérkyrský průliv a v devět hodin již stojí před bránou rozsáhlého areálu. Po vyznačené trase projdou nejzajímavější místa a na oběd už jsou zase ve svém hotelu na Korfu.

Baptisterium

Zříceniny Velké baziliky z 6. století

Zbytky starověkého města Butrint jsou největší antickou památkou v Albánii a patří k těm nejvýznamnějším na celém Balkáně. Jeho historie se začala psát někdy v 6. století před našim letopočtem, když se v těchto místech usadili starověcí Řekové a založili tu obchodní stanici Buthrotum, neboli Býčí Město. A město prosperovalo. O dvě stě let později to již bylo jedno z nejdůležitějších měst v tehdejším řeckém světě a mělo kolem 10 000 obyvatel, což v té době bylo ohromné číslo.

Podzemní voda zaplavila město

Řeky v běhu času vystřídali Římané, ty zase Byzantinci. Butrint byl významným obchodním střediskem a kdo byl zrovna v oblasti středomoří nejmocnější, tak ho chtěl ovládat. Město poničily nájezdy Normanů, ale dílo zkázy přinesly především zemětřesení - to největší v roce 1153. Konečnou ránu pak městu dodala stoupající podzemní voda, která zaplavila četné budovy. Lidé odešli a město zarostla neprostupná vegetace.

Řecký amfiteátr

V 15.-16. století na návrší nad bývalým městem postavili Benátčané malou pevnost jako opěrný bod sloužící k odrážení tureckých útoků. Starověké město upadlo v zapomnění a na jeho místě stála v 19. století jen malá rybářská vesnička jménem Butrint. Teprve ve 30. letech 20. století začali zdejší starověké stavby odkrývat italští archeologové. Zdejší nálezy jim připravily nejedno překvapení a archeologické práce tu pokračují dodnes. Ani zdaleka nebylo ještě vše objeveno.

Benátská pevnost

Lumír Pecold