Norský Kirkenes se probouzí

Až dosud dřímající městečko Kirkenes (založeno roku 1875), se 3 444 obyv. v roce 2012, ležící v nejseverovýchodnější části Norska, se chystá na velkou změnu. Tající led v posledních letech otevírá čím dál více takzvanou severní mořskou cestu podél arktického pobřeží Ruska. Zatím ji na cestě do Asie využívají jen desítky lodí. V brzké budoucnosti má doprava v této části vzrůst až na padesátinásobek.

Severní trasa dopravu výrazně zkrátí i zlevní. Měla by při cestě mezi Yokohamou a Hamburgem ušetřit čtyřicet procent času a dvacet procent nákladů.

Znak Kirkenes

V roce 2012 dosáhl rozsah ledové plochy vůbec nejnižší zaznamenané úrovně. Díky tomu využilo podle ruského provozovatele ledoborců novou trasu už 46 lodí. To je značný nárůst ve srovnání s rokem 2010. Tehdy tudy projely jen čtyři!

Trasa se otevírá rychleji, než se dosud předpokládalo. Zatím je severní cesta bez ledu 44 dní v roce. Za deset až patnáct let to může být až 135 dní. Neexistuje prozatím žádná přesná předpověď, kdy se trasa bude moci plně otevřít. Provoz je dosud zanedbatelný v porovnání s jinými námořními trasami z Evropy do Asie. Panamským průplavem propluje ročně 15 000 lodí a Suezským dokonce 19 000. Budoucnost ale vypadá slibně. Množství zboží přepravovaného severní cestou v následujících letech ale pravděpodobně prudce vzroste (z v roce 2012 1,26 milionu tun na 50 milionů tun v roce 2020).

V plánu je také otevření logistické centrály o velikosti dvou set fotbalových hřišť v nedalekém fjordu, který díky teplému Golfskému proudu po celý rok nezamrzá.

Přístav u Kirkenes má výhodnou polohu. Je to sem devět dní cesty jak z Pacifiku, tak ze Středozemí. Navíc se nachází blízko arktických zásob ropy a plynu i dolů v severním Švédsku a Finsku.

Na novou dopravní cestu spoléhá i Čína. Zatímco v roce 2012 do oblasti poprvé vyrazil čínský ledoborec, druhá největší ekonomika na světě chce už v létě 2013 severní cestou zavést komerční nákladní lodní dopravu. Do roku 2020 by trasu mělo využívat mezi 5-15 procenty čínského mezinárodního obchodu. To cituje agentura ředitele Polárního výzkumného ústavu Janga Chuej-kenga.

A aktivity ekonomického asijského obra je třeba brát vážně nejen na severu Evropy a Asie…

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení