Petra, antické město v pouštních skalách

Jednou z nejpozoruhodnějších zastávek na naší cestě třinácti zeměmi tří kontinentů byla jordánská Petra. - Jak charakteristické jméno! Vždyť petra v řečtině znamená skálu. Město ve skalách vzniklo při důležité cestě obchodních karavan a dlouhá staletí kvetlo vybíráním mýtného a poskytováním služeb obchodníkům. Jaké karavany tu jezdily? Mezi jižní Arábií a východním Středomořím se provozoval bohatý obchod s aromatickými pryskyřicemi, kadidlem a myrhou. Kadidlo bylo používáno hojně v Egyptě při náboženských obřadech a při balzamování, myrha byla na Blízkém východě přidávána do drahého kadidla a do parfémů. Přitom hlavní oblastí arabské produkce kadidla bylo království Hadramaut na jihu Arabského poloostrova. (Mimochodem, uvědomme si velikost Arabského poloostrova: jeho rozloha je se svými 3 miliony km2 rovna téměř třetině rozlohy Evropy a vzdálenost z Hadramautu do Petry je vzdušnou čarou okolo 2000 km!)

Pouštní město Petra bylo vytesáno ve skalnatých údolích pískovcových hor. Dna těchto údolí tvoří vádí, suchá, jen po občasných deštích protékaná řečiště. Jedním z nich, Vádí Músá vstupujeme v místě bývalého Triumfálního oblouku (zničeného r. 1895) do areálu Petry. Tato část úzkého, točitého vádí, zvaného Siq, 1200 m dlouhého a jen 3-11 m širokého, je obklopena skalami až 200 m vysokými. Jsou zbarveny růžově, okrově, rezavě i červenohnědě. Na bocích nade dnem vádí jsou místy zřetelné části ve skále vytesaných kanálků, místy i terakotových rour, jimiž byla již před více než 2000 lety přiváděna do Petry voda z cisteren naplňovaných řídkými dešti.

Po zmíněných 1200 metrech docházíme úzkým kaňonem k pokladnici Chazna (Al Khazna), jejíž průčelí je jedním z nejzachovalejších v Petře. Je 28 m široké a 40 m vysoké. Chazna byla původně vytesána ve skále jako mauzoleum pro nabatejského krále, a to v 1. stol. př. Kr. Její dvoupatrové průčelí sestává ve spodní části ze šesti sloupů opatřených tympanonem s reliéfy Dioscorida, Castora a Polluxe; v okrouhlém kiosku horního patra stojí socha egyptské bohyně Isis, obklopené tančícími amazonkami. Dle pověstí měla horní urna (u vrcholu kiosku) ukrývat poklady faraóna.

Od Chazny se stáčíme ve směru vádí doprava a míjíme množství ve skále vytesaných otvorů - vchodů a "oken" bývalých příbytků Nabatejců. Po několika stovkách metrů docházíme k amfiteátru se 33 řadami do skály vytesaných lavic, v průčelí s rozvalinami jeviště, se zbytky sloupů. Divadlo, vybudované v 1. stol. po Kr., pojalo 7000 osob, tj. skoro čvrtinu všech tehdejších obyvatel Petry. Teprve v roce 1961 objevili archeologové v jeho areálu téměř úplné sochy Herkula a Afrodity. Vlevo od divadla můžeme vystoupit dlouhým, do skal vytesaným schodištěm vzhůru okolo Lvího památníku na "Vznešené místo oběti". Zde bývala obětována zvířata; drenáže na odtékající krev jsou tu ještě patrny. Za hřebenem jsou v úrovni Lvího památníku ještě Zahradní chrám, Triclinium a několik hrobek.

Scházíme zpět k amfiteátru a pokračujeme ve směru Vádí Músá k severu; za chvíli vidíme vpravo tzv. Malé divadlo. U nymfaionu (někdejší veřejné fontány s pitnou vodou) se cesta dělí. Nejprve jdeme vpravo a dostáváme se k několika Královským hrobkám: Korintským, vytesaným v helénském architektonickém stylu v 1. stol. př. Kr., třípodlažním Palácovým, nejvyšším v Petře, Hedvábným a Urnovým. U posledně jmenovaných hrobek je kaple o rozměrech 20 x 18 m; nápis na její zadní stěně podrobně líčí, jak byla užívána jako kostel v byzantském období. Pak se obracíme a přicházíme k hrobce Sexta Florentina, římského místodržitele Arábie na začátku 2. století, a pokračujeme ke Karmínové hrobce. Nato se vracíme se zpět k nymfaionu a pokračujeme troskami posvátného okrsku se sloupořadím (zčásti rekonstruovaným) ke chrámu Kast el-Bint, nabatejské svatyni z roku 30 př. Kr. Chrám je znám také jako Dusharův, podle boha, který zde byl uctíván.

Západním vstupem vycházíme z Petry a pod skalním výběžkem El-Habís se skupinou křesťanských klášterních budov (vybudovaných Baldvinem I. okolo roku 1116) jdeme nahoru ke Lví hrobce a od ní dále k západu až ke klášteru zvanému Ad-Dayr. Ten je největším monumentem Petry. Vytesán do skal byl koncem 1. stol. po Kr. Podobá se pokladnici Chazna, ale je podstatně větší, má 50 m šířky a 45 m výšky. V 19. století sloužil k setkáváním Nabatejské svaté společnosti a byl k tomu účelu opatřen oltářem a lavicemi.

Mnoho více či méně zachovalých objektů jsme museli vynechat - ať to byly tzv. jižní hroby nebo hrobka Turkumáníja, nevyšplhali jsme k rituálnímu pilíři Farún na jih od posvátného okrsku... Neměli jsme pro nedostatek času možnost důkladně si prohlédnout chrám ani Atagortis, ani Velký chrám, ani Malý chrám u nymfaionu. Vždyť na prohlídku celé Petry jsme měli - při 40 °C ve stínu - jen necelý jeden den...

Petra dnes znamená nevyčíslitelnou světovou kulturní hodnotu, zejména pro množství monumentálních, do skal vtesaných hrobek. Z města samotného se dochovalo poměrně málo památek; nejvýznamnější z nich je ulice s kolonádou z dob římské vlády (od roku 105). Z technického hlediska je významné zachování zbytků početných cisteren, dokonale promyšleného systému kanálů a kameninového potrubí pro přivádění vody.

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení