Ulice kočky, která loví ryby

Města, kterými protéká řeka, jsou bezpochyby ta nejkrásnější. Nejinak tomu je v případě města nad Seinou - Paříže. Řeka Seina rozděluje Paříž na dvě části - na levou a pravou. A jak už to tak bývá, mezi oběma je jakási rivalita. Říká se, že na levém břehu Seiny leží ta opravdová Paříž, a že Latinská čtvrť je jejím srdcem. Ta je již od nepaměti centrem kultury a vzdělanosti, čtvrť přitahuje básníky a spisovatele. Dámy žijící v této části se oblékají elegantně, vkusně a umírněně, zatímco jejich protějšky z "pravého břehu" rády ukazují okázalé modely a drahé šperky.

Pařížský šarm

Sleduji ženu sedící vedle mě. Tak jak je v Paříži zvykem, přestože si dopřává skleničku vína sama, sedí natočena směrem do ulice a pozoruje kolemjdoucí. Potáhne cigaretu a kouř se smísí s okolním vzduchem. Přitahuje mou pozornost, protože je pravou Francouzkou. Má šmrnc. Krátké, precizně střižené vlasy na kluka, velké hnědé oči, bíločerné květinové sáčko a dřevěné korále, pohupující se na její hrudi.

Jak to jen přeložit?

Odkloním svůj zrak a podívám se před sebe. Znovu mě zaujme oprýskaná tabule se jménem ulice a obrázkem kočky, kterou mám před sebou, a která mi už několik minut vrtá hlavou. Sice se francouzsky učím, ale tohle nejsem schopná přeložit. "La Rue du ChatquiPêche" … "ulice kočky, která …". A dál nevím. "Excusez-moi" využívám přítomnosti mé šarmantní sousedky. "Co prosím znamená název té ulice?" Típnutý nedopalek cigarety zasyčí v popelníku a žena se usměje. "Ryba, znáte to slovíčko?" vysvětluje. Kývám hlavou a dávám si dvě a dvě dohromady. "A když kočka jí rybu tak předtím …" "ji uloví", doplňuji pro mě nyní už známé sloveso pêche. Jako bonus se dozvídám, že ulice se celá jmenuje "Ulice kočky, která chytá ryby" a že je se svou šířkou 1,80 metru považována za jednu z nejužších ulic Paříže. Juliette, jak se mi ona dáma představí, také říká, že ulice své jméno opravdu získala díky kočce - které zde vždy ráno elegantně procházela a v zubech nesla čerstvě ulovenou rybu ze Seiny.

Sorbonna, Pantheon, St.Séverin, Notre Dame a další

Z nevinného dotazu se vyklube příjemně strávená půlhodinka. Juliette vypráví, jak se sem přistěhovala a že zdejší Latinskou čtvrť miluje. Má malý podkrovní byt s výhledem na NotreDame a jinde by prý žít nemohla. Tohle místo - Latinská čtvrť plná kaváren, restaurací, malebných uliček a živé hudby má pro ni neopakovatelné kouzlo. Básní o tom, jak Quartier Latin (francouzsky Latinská čtvrť) je místem knih a básníků. Vypráví o historii a dávných dobách - že dříve se zde utkávali gladiátoři s krvežíznivou zvěří - v amfiteátru Arene de Lutece, který byl postaven Římany. A radí mi dál, co navštívit. A že je toho hodně. Synonymum pařížské vzdělanosti, univerzita Sorbonna, byla založena již v roce 1253 a láká k procházce kolem jejích budov. I proto okolní místa žijí čilým studentským ruchem. "Zapomenout nesmíte na Pantheon, kostel St. Séverin s překrásnými moderními vitrážemi a pak se konečně vydejte k procházce směrem na SainteChapelle a Notre Dame. Tam je to nádherné." Vyjmenovává Juliette.

Latinská čtvrť

Po několika dalších minutách už sedím na břehu Seiny a poslouchám hudbu. Tři kluci zde hrají na kytaru a osazenstvo kolem připomíná malý soukromý festival. Pod mostem proplouvají výletní lodě a nad řekou se vznášejí ptáci. Když si stoupneme, před námi se najednou nádherně zatřpytí slavná katedrála - Notre Dame. 

Zapadající slunce je důvodem jejího zlatého osvětlení a v kombinaci s tmavými mraky příčinou, proč z ní na příštích pár minut nespustíme oči. A vlastně - vše nejlepší k narozeninám! V roce 2013 je to totiž již 850 let, co tato obdivuhodná památka zdobí jednu z nejstarších částí Paříže. A na její další léta si půjdeme dát skleničku. Kam jinam, než zpět do Latinské čtvrti. Pěkný večer!

Autor: Hanka Dekojová, píše články o dovolené v Paříži a průvodcuje zájezdy pro CK Mundo

Hana Dekojová