Co dělat u Hyde Parku? - Přírodovědné muzeum v Londýně

Málokteré hlavní město lze uspokojivě projít během jediného dne, a obvykle návštěvník v takové krátké době nestihne ani hlavní turistické atrakce a tipy. Máte-li jediný den na tak velkou metropoli, jakou je Londýn, rovnou takovou marnou honbu vzdejte. Smysluplnější je v takovém případě zaměřit se na menší oblast, ideálně takovou, která vyhovuje vašim zájmům. Londýn naštěstí díky své velikosti, historii a obrovskému množství památek a různých zajímavostí poskytuje návštěvníkovi mnoho příležitostí k seberealizaci.

Pokud zaparkujete poblíž Hyde Parku (původně lovecké obory krále Jindřicha VIII.) ve východní části města, máte na výběr řadu možností. Lze se tu pokochat městskou zelení (menší Holland Park a velké Kensingtonské zahrady, které plynule přeházejí do Hyde Parku, a dohromady tvoří největší park v Londýně), architekturou (Kensingtonský palác či památník prince Alberta) nebo nákupy (třída Piccadilly východně od Hyde Parku).

Muzea v South Kensingtonu

Kousek jižně od Hyde Parku ve viktoriánské čtvrti South Kensington se nalézají tři velká muzea, která zde vznikla jako odkaz Velké světové výstavy roku 1851. Patří mezi nejlepší na světě, a navíc se nalézají velmi prakticky hned vedle sebe. Prvním je Muzeum Viktorie a Alberta (Victoria & Albert Museum), v němž se nachází největší sbírka užitého umění na světě. Druhým je Přírodovědné muzeum (Natural History Museum), které velmi poutavě a nápaditě představuje živou i neživou přírodu. A konečně třetím je neméně zajímavé Muzeum vědy (Science Museum), představující dějiny vědy a techniky od starých dob až po nejmodernější vynálezy.

Návštěvníkovi, který k muzeím míří z Hyde Parku, poslouží jako spolehlivé vodítko gigantický památník prince Alberta (Albert Memorial) z roku 1876, považovaný za atraktivní ukázku viktoriánské novogotiky, s věží vykládanou polodrahokamy a s pozlacenými sochami andělů a význačných osobností. Hned naproti přes třídu Kensington Gore stojí Royal Albert Hall, koncertní sál ve stylu římského amfiteátru, dostavěný roku 1871. K muzeím se odtud dostanete kolem sídla Královské zeměpisné společnosti (Royal Geographical Society) ulicí Exhibition Road.

Pro každého něco

Milovník přírody si zcela jistě nenechá ujít Přírodovědné muzeum, umístěné v obří novorománské budově. Jeho sbírky a expozice obsahující kolem 70 milionů předmětů jsou rozčleněné na síně života (zaměřené na biologii) a síně Země (zaměřené na geologii). Míří sem mnohé školní zájezdy, ale své si tady najde prakticky každý. Hned v hale u vstupu do hlavní budovy se nalézá 26 metrů dlouhá kostra diplodoka, gigantického býložravého dinosaura z období jury.

Obří diplodok.

Muzeum je zároveň výzkumným centrem a veřejnosti nabízí kromě tradičních expozic i různé nápadité a interaktivní atrakce, které zaujmou děti i dospělé. V síních života najdete například obří model lidského plodu, velkou videostěnu znázorňující vodní cyklus, nebo expozici se zvětšenými modely různých členovců. Do síní Země s geologickými expozicemi v přízemí se sjíždí po eskalátoru, který prochází obřím modelem zeměkoule. Za zmínku stojí také simulátor zemětřesení v expozici Power Within.

Plesiosaurus

Asi největší atrakcí muzea je na dinosaury zaměřená Dinosaur Gallery. Je tam takový nával, že návštěvníci jsou dovnitř vpouštěni jen postupně po skupinkách. Lidský proud se poté neúprosně valí kolem koster druhohorních oblud, takže na nějaké hlubší studium tu není prostor ani čas. U hlavní atrakce dinosauří expozice - gigantického mechanického modelu tyranosaura - dokonce monotónní hlas z neustále se opakující nahrávky upozorňuje návštěvníky, aby nezdržovali a postupovali vpřed.

Megatherium

Svědectví o vyhynulém životě

Kromě dinosaurů a jiných tvorů, kteří vyhynuli již v dávných dobách, je možné v Přírodovědném muzeu spatřit i pozůstatky živočichů, kteří byli prokazatelně vyhubeni lidmi nebo s jejich podstatným přispěním. Je zde například kostra megatheria, obřího zemního lenochoda, který žil v Americe až do příchodu prvních Indiánů, kteří krátce poté většinu tamní megafauny vybili. Podobný osud potkal později obřího "sloního ptáka" z Madagaskaru či obří ptáky moa, kteří žili před příchodem lidí hojně na Novém Zélandu, a jejichž vejce jsou umístěna ve vitríně ve srovnání s menšími vejci jiných ptáků.

V protější vitríně jsou vycpaniny dalších ptáků, kteří byli vyhubeni lidmi v nedávné minulosti. Je tam známý dronte mauricijský, kdysi hojný severoamerický holub stěhovavý a papoušek karolinský. Vedle je k vidění rovněž vyhubená alka velká, která v severním Atlantiku představovala jakousi obdobu tučňáků žijících na jižní polokouli.

Alka velká

Přírodovědné muzeum v Londýně tak kromě rozmanitých poučných i zábavných expozic uchovává i smutné svědectví lidské bezohlednosti a rozpínavosti. Otevřeno je zde každý den po celý rok kromě 24.- 26. prosince a vstup je až na některé výstavy zdarma; půjdete-li tam proto o víkendu, počítejte s ohromnými davy návštěvníků.

Článek vznikl ve spolupráci s CK Mundo

Václav Kozina