Asi nebudete vědět, protože je to malé městečko v horním Bavorsku na řece Lech v předhůří Alp (710mn.m.). Nevede tam žádná hlavní cesta, přesto je v okolí několik zajímavostí, např. kostel ve Wiesu (zápis UNESCO) nebo echelsbacherský most či Neu Schwanstein, Linderhof a další. V minulosti však zde také vedla římská cesta Via Claudia Augusta. Rovněž ve středověku to byl významný dopravní uzel a obchodní středisko.
Za připomenutí stojí cesta z Verony přes Augsburg do Norimberka,
která se tu křížila se solnou cestou z Berchtesgadenské oblasti k
západu. Významné bylo i spojení od Středomoří k Baltu, tehdy tu vládli
Welfové, pak Hohenstaufové a nakonec Wittelsbachové. Město mělo ve své středověké
historii jak zářná období, tak i katastrofy jako byly požáry, mor nebo války.
Vždy se však díky obchodu a významné poloze opět a opět vzpamatovalo a
rozvíjelo. Svoji výhodnou polohu ztrácí až v době po objevení Ameriky,
kdy se důležité obchodní cesty městu vyhýbají. To je možná i důvod
toho, proč se městečko zachovalo ve své původní v jádru gotické podobě.
Domky u uličkách, původně gotické
V 19. století se prosazuje průmysl (papírny, textil, elektropřístroje,
potravinářství - mléko, sýry a dřevozpracující průmysl) K tomu přispívá
i školství od základní školy přes gymnázium a další střední školy po
specializované učňovské školy.
Dnes je hlavním podnikem velká papírna a závod na zpracování dřeva.
Staré město je významným turistickým lákadlem, kde se procházíme věky a
noříme se do vzdálené minulosti….
Město má spřátelené kolegy v takových jako je Alsaský Colmar, italská
Lucca nebo Sint Niklaas v Belgii. Vydejme se společně na krátkou procházku
po tomto skvostném městečku.
Radnice
Začít můžeme u současné radnice, stojící uprostřed starého města
na vyvýšeném pahorku, který byl v minulosti obtékán řekou Lech a tím město
dobře chránil. Radnice pochází z dvacátých let 20. století a trochu se
vymyká okolní architektuře. Je zde infocentrum, kde obdržíte mapy a
prospekty.
Naše cesta povede kolem protějšího kostela Nanebevstoupení Panny Marie.
Současná podoba pochází z půlky 18. století, kdy proběhla přestavba původní
gotické stavby. Pozoruhodné je rokokové vnitřní vybavení.
Interiér kostela
Pokračujeme přes Mariánské náměstí. Míjíme zdobenou mramorovou Mariánskou
studnu a před námi vystupuje původně gotická stavba (1419 Ballenhaus), která
měla několik funkcí. Jednak místo městské rady a hospoda, pak skladiště,
později celá stavba byla radnicí (do 1902). Po levé straně studny stojí
dnešní Finanční úřad, v minulosti pokladna kláštera Rottenbuch.
Vpravo před námi naproti Ballenhausu je někdejší "Stará radnice", dnes
sloužící jako hudební škola. Původně měšťanský dům s bohatou
barokní výzdobou z roku 1580. V letech 1902 - 26 to byla radnice
nebo i hostinec U hvězdy.
Ballenhaus na náměstí.
Vrátíme se trochu zpět a zahneme doleva Lví uličkou. Za nakouknutí stojí
někdejší stará lékárna (1803-1976), před tím však pivovar U tří zajíců.
Po odbočce doprava a pár krocích uvidíme před sebou napravo snad nejstarší
městskou bránu (1699), kterou zdobí soška Panny Marie. Projdeme skrz a odbočíme
cestičkou kolem zachovalých městských hradeb doleva. Mineme další bránu
Policejní věž, nejvyšší v celých hradbách (17,25m). Sloužila také i
jako krátkodobá vazební věznice. Dnes je odtud výhled na papírnu (Haindl)
a okolní vrcholy v předhůří Alp. Pokračujeme k rohové věži,
kde je i památník padlým a pohřešovaným ze tří válek. Vejdeme zpět
skrz hradbu a odbočíme doprava. Po chvilce stojíme před barokním kostelem
Svatého ducha z počátku 18. století.
Mariánská brána
Kostel patřil ke karmelitánskému klášteru. Za prohlídku stojí kamenné
oltáře a cenné varhany. Dnes slouží budovy kláštera jako domov důchodců.
Pokračujeme dál a po pravé ruce uvidíme nejstarší části hradeb z
15. století, ještě z doby před velkým požárem (1493) a věží.
Projdeme dále uličkou tvořenou starými původními domky až na konec, kde
odbočíme doleva. Vpravo je další z hradebních věží a před námi
kostel s vysokou štíhlou věží sv. Sebastiána (patron města). Okolo něho
je městský hřbitov, kterému kostel slouží. První zmínky o hřbitově a
kostelu jsou z roku 1686.
Mincovna
Pak už je to jen pár kroků k Mincovně, která stojí u další z hradebních
bran. Mincovna je datovaná do roku 1331 a sloužila také jako vězení. Současná
podoba je z roku 1750. Projdeme branou a dáme se podél městských
hradeb doleva. Následně uvidíme pod sebou vpravo kostel (1690 postavený na místě
dřívějšího dřevěného) Svatého kříže. Uvnitř je cenný románský
oltářní stůl. Pak už jen stačí projít branou někdejšího hradu z 15.
století, prohlédnout si balkony, ze kterých obránci střežili hradby. Dnes
slouží některé budovy státní správě. Nakonec projdeme podél někdejšího
kostela sv. Erasma, kde je nyní Městské muzeum s cennými sbírkami
starých mincí. Před tím od roku 1445 tu byl špitál Svatého ducha.
Cestou budeme míjet další zajímavé budovy a celé úzké
uličky, připomínající nám někdejší slávu města a jeho bohatou
historii. Prohlídka se dá stihnout tak za 1,5 hodiny, při podrobnější
prohlídce i déle. Ivan Farský Zeměpisné sdružení |