Památník v Mikulově připomíná a varuje

Moravské město Mikulov je v kterémkoli ročním období cílem domácích i zahraničních turistů. Není divu, je to jedno z našich nejkrásnějších měst, kde návštěvník nachází množství starých památek, ale také příjemná zákoutí a přívětivé hospůdky, ve kterých může ochutnat zdejší výborné víno. Přiznávám se, že se sem rád vracím, kdykoli je k tomu příležitost, což bývá obvykle na podzim, kdy se tu už několik let konají mezinárodní konference, které připomínají, že právě tato líbezná část Moravy byla v době totality oddělena tzv. "Železnou oponou" od svobodného světa. A že právě tady umírali lidé, kteří se pokusili dostat na svobodu.

Ta hranice je na dohled od Mikulova a právě tam nedaleko, v místě někdejší pohraniční strážní věže, byl nedávno vybudován památník - aby se nikdy nezapomínalo na ty, kteří zahynuli na hranicích Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska při přechodu "Železné opony". Byli to kupodivu nejen občané tehdejšího Československa, ale také Rakušané a Poláci... A s nimi dokonce i ti, kteří jim měli bránit v cestě na svobodu - zdejší pohraničníci, kteří přišli o život nešťastnou náhodou nebo i sebevraždami, protože to všecko nedokázali unést. 

Památník "Brána ke svobodě" byl vybudován Občanským sdružením PAMEŤ a jeho rakouskými partnery, městy Laa an der Thaya a Poysdorf v Rakousku a má připomínat tragicky zemřelé a varovat, aby se něco takového už nemohlo nikdy opakovat. Na mezinárodních konferencích, které se obvykle konající na mikulovském zámku, bývají obvykle přítomni vzácní hosté. Kromě starosty Mikulova tam byl loni i dolnorakouský zemský hejtman, rakouský velvyslanec v Praze, zástupci lázeňského města Laa an der Thaya a čeští novináři. A také někteří z našich občanů, kteří svého času překonali nebo se pokusili překonat Železnou oponu. Setkávám se tady například s Jiřím Runkasem, který chtěl přeletět hranici v pracně sestrojeném balonu, ale při pokusu byl zatčen tehdejší tajnou policií STB. 

Památník "Brána ke svobodě"

Jedním z iniciátorů stavby památníku a propagátorů vzpomínkových akcí je známý novinář Luděk Navara. Mám to štěstí, že po skončení konference na zámku v Mikulově mne odváží k památníku a stává se mým nejpovolanějším průvodcem také po jeho okolí. Památník, který navrhl Ing. arch.Tomáš Pilař, tvoří 53 kovových stél, zaražených v zemi přímo na místě někdejší pohraniční strážní věže. Při prohlídce si všímám, že na každé kovové stéle je prořezané skrz jedno jméno i s datem, kdy dotyčný zahynul, které se objevuje proti světlu a slunci...

Je to velmi působivé. Procházím se mezi kovovými stélami, které mi lehce zní ve větru, jako by chtěly něco povědět... Snad o těch, kdo zahynuli mezi prokletými dráty někdejší Železné opony. Je tady i lavička pro chvíli rozjímání, ale já se vydávám v doprovodu Luďka Navary po pár kilometrů dlouhé stezce, kterou kdysi procházely vojenské pohraniční stráže se psy. 

Památník "Brána ke svobodě"

Prohlídková stezka a také cyklostezka je opatřena informačními tabulemi s plánky a fotografiemi na významných místech. Potkáváme tu několik cyklistů i rodinku, která si vyšlápla na trochu neobvyklý výlet. Jdeme všichni místy, která kdysi znamenala pro mnohé jistou smrt. Jen kousek odtud linie nevysokých stromů značí hranici, která je už dnes jen symbolem, který nerozděluje, ale spojuje země, které kdysi patřily k sobě, Českou republiku a Rakousko. Jsou dobrými sousedy a tak by to mělo být vždycky. Vydávám se pak přes hranici do blízkého rakouského Drasenhhofenu a vychutnávám si ten pocit svobody bez drátů, psů a vojáků se samopaly. A mám ještě dlouho před očima ten zvláštní památník - Bránu ke svobodě.

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava