Zahrada sta tisíc růží v Portlandu

Kde je řeka - nebo v případě města Portland v americkém státě Oregon dokonce dvě řeky - tam nechybí závlaha a bohatá zeleň. Město bylo založeno v roce 1851 a jeho původními osadníky byli většinou dřevorubci, kteří využili výhodné polohy mezi řekami Willamette a Columbia, po kterých se kmeny daly dopravovat až k pobřeží, vzdálenému něco přes sto kilometrů. A navíc tady bylo výhodné mírné podnebí, které sem lákalo další osadníky, tentokrát i lupiče, falešné hráče, zloděje. Z původní osady s osmi sty obyvateli se stalo město s nejhorší pověstí na tehdejším "divokém západu" Ameriky. Bylo plné kasin, hráčských klubů i nevěstinců. To se změnilo až s postupem let.

Dnes se Portland, který je moderním výstavným městem s více než půl milionem obyvatel, pyšní názvem "Město růží" a je určitě právem pokládán za jedno z nejkrásnějších měst Spojených států. Musím tomu dát za pravdu, už po přistání na jeho mezinárodním letišti nedaleko řeky Columbia, odkud je pěkný pohled na Kaskádové pohoří, obklopující město a na zasněžený vrcholek hory Mount Hood, vzdálené osmdesát kilometrů. V letním parnu je to osvěžující pohled.

Léta jsou tady horká a slunečná a to letní vedro, které dosahuje až 35 stupňů v naprostém bezvětří, mne už neopouští po celou dobu pobytu. Jak zjišťuji, město má solidní síť rychlodrážních tramvají, které zajišťují i dobrou a levnou dopravu z letiště do centra. Navazují na ně městské autobusy, které mne dopravují do středu města na náměstí Pioneer Courthouse Square se starobylou budovou soudního dvora, odkud vyjíždějí také tramvaje na kolech - Hop on hop off Trams, kde za přijatelný obnos můžete projíždět městem celý den a libovolně si vystoupit na zajímavých zastávkách. 

Využívám toho a nechám se dvě hodiny vozit, abych si nakonec vybral můj oblíbený cíl Washington Park vysoko v kopcích nad městem. V mnohahektarovém parku se nalézá Zoologická zahrada, Japonská zahrada, ale hlavně Růžová zahrada, která dala název celému Portlandu. Byla založena před lety a nachází se v ní prý přes sto tisíc růží všech odrůd. Nejsem odborníkem na květiny, ale nádhera růží mne láká natolik, že se po obědě nechám vyvézt až na pahorek v parku, kde se vstupuje do Růžové zahrady a kde to už u toho vstupu voní růžemi. 

Stojím nad schody, vedoucími do království tisíců růží a přes ten růžový park se naskýtá nádherný výhled na město a skoro tři a půl tisícovou zasněženou horu Mount Hood v dálce. Stírám pot s čela vydávám se do nádherných růžových zahrad se zákoutími exotických fontán, procházím bránami, tvořenými keři popínavých růží a je mi líto, že nejsem znalcem květin. A také živočichů, protože nad pestrobarevnými vonícími růžemi poletují nádherní motýli a v blízkých stromech a keřích pozpěvují ptáci. Portland má růže rád. A to natolik, že se tu vždy v červnu pořádají dokonce dva festivaly růží - slavnosti, které vábí množství místních i turistů a město se na ty dny stane cílem milovníků všeho krásného, květin i hudby. 

Jsem v zajetí růží a v těch barvách i vůních je mi náramně dobře a je mi jedno, že utíká čas a brzy začne zapadat slunce. Mohu si k těm barevným kráskám přivonět a trochu je i pohladit. A přečíst si jejich názvy, které pak zapomínám. Ale co na tom, je mi mezi nimi dobře právě tak, jako mnoha dalším, kteří se tu procházejí a snaží se objektivy kamer zachytit tu krásu. Procházím mezi nimi až dolů, tam, kde na palouku postavili bronzový pomník indiánské ženě jménem Sakagavea, která sem provázela první výzkumnou výpravu pánů Luise a Clarka. Díky jí a jim za to, že objevili tenhle nádherný kout Ameriky. Jeho zahrada růží rozhodně stojí za návštěvu.

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava