Cuenca

V kraji La Mancha (manča), na strmém a nedostupném skalním ostrohu stojí pozoruhodné město Cuenca (kuenka). Nad vyhloubenými koryty řek Júcar (chukar) a Huécar (uecar) se zvedají kamenná opevnění, věže a kostely jednoho z nejpřitažlivějších měst Španělska. Jeho zdi skrývají nejen křivolaké uličky, romantická zákoutí, ale také mnohá překvapení.

Týden před velikonočním pondělím se v podvečer začnou v ulicích města rojit podivné postavy. Z autobusů, z taxíků a aut vystupují ženy a muži v černých pláštích s podivnými kornouty v rukou. Jsou jich desítky a všichni postupně mizí za mohutnými vraty Biskupského paláce.

Noc padne na město a ve chvíli, kdy zvony začnou odbíjet půl jedenácté, se otevřou vrata gotické katedrály a na náměstí začnou proudit černé postavy v sametových kápích a v tunikách opásaných pouhým provazem na způsob mnichů františkánů.

Ztichlým náměstím zazní biskupova slova, když vzpomene Ježíše Krista.

Pak se dá procesí bratrstva se vznešeným názvem "Santísimo Cristo de la Vera Cruz" na pochod nočním městem.

24 členů bratrstva nese na ramennou nosítka s křížem a sochou ukřižovaného Krista. Ostatní pak dělají se zapálenými svícemi nosičům mlčenlivý doprovod.

Mezi sebou členové bratrstva po čas procesí nemluví, a pokud je to nutné, domlouvají se jen posunky. Pouze bubny a zpěv sboru Alonso Lobo doprovází tento poněkud strašidelný průvod náboženskými písněmi.

Vždy přibližně po sto metrech se procesí zastaví, nosiči uloží nosítka do vidlice, o kterou se při pochodu každý z nich opírá jako o hůl. Pak zazní nábožná píseň, aby po chvíli dunění bubnů dá opět pokyn k dalšímu pochodu.

O půlnoci je procesí asi v polovině své cesty. Temné postavy v kápích a strašidelná atmosféra uliček města Cuenca osvětlených plápolajícími svícemi, to vše navozuje představu o přetrvávajících středověkých zvycích. Ale není tomu tak.

Socha Krista nesená městem je dílem anonymního autora z konce 18.století. Po dlouhých letech sochu vysokou 1,70 m objevili na madridském tržišti "Rastro". Tak se stalo, že byla vysvěcena až v roce 1996. I samotné bratrstvo Vera Cruz (berakruz), pořádající toto procesí, bylo založeno teprve 8. března 1995, a tak tento prosebný průvod svou historii teprve začíná tvořit.

Jinak je tomu ale s historií města. Z archeologických nálezů vyplývá, že lidé sídlili na tomto skalnatém ostrohu již ve starověku. Výhodná obranná poloha sídliště byla vyhledávaným místem a úzké uličky, opevnění a celý charakter města nenechá nikoho na pochybách, že to co se dochovalo má svůj původ ve středověku. Nedostatek místa na úzkém ostrohu pak vnutil stavitelům styl, kdy se stavby budovaly na samém okraji propasti. Tak vznikly také slavné visuté domy, u kterých se předpokládá, že existovaly již za muslimské éry města. Ve středověku i pozdějších dobách se zdejší typické visuté domy stavěly po celé délce skalního masívu nad řekou Huécar. Písemné záznamy o nich jsou ale skoupé a skupinka několika domů, stále visících nad skalní propastí je rekonstrukcí původních staveb.

Od konce 15. století v areálu visutých domů stála městská radnice. Tady také stál Králův dům, který sloužil králi a královskému dvoru při jejich návštěvách Cuenky. Když v druhé polovině 18. století královské návštěvy ustaly a městská rada se v roce 1762 přemístila do nové radnice na náměstí Plaza Mayor, visuté domy ztratily na významu a začaly chátrat.

Až teprve na počátku dvacátého století bylo z iniciativy městské rady započato s jejich záchranou. Pro nedostatek peněz byla ale rekonstrukce dokončena až v roce 1950. Dnes je v těchto domech nejen restaurace, ale také muzeum a jsou chloubou města.

Lumír Pecold