Návštěva Kostnice

Když uslyšíme jméno tohoto města u Bodamského jezera. Většinově se nám připomene rok 1415 a Mistr Jan Hus. A současná Kostnice si tuto událost připomíná také. V Husově ulici je Husův dům (muzeum). Dnes se sice říká, že to není ten pravý dům, kde bydlel, že je to dům o několik čísel dál. Koncilu je věnováno také několik připomínek v názvech budov a ulic. Všeobecně je to však z pohledu návštěvníka velmi zajímavé město. Hlavní perlou je Staré město, jehož osou je právě Husova ulice. V okolí pak budovy radnice nebo velkolepý dóm. Bylo by možné vyjmenovat ještě řadu památek, ale k téměř pro nás neznámým patří ty, které se pojí s prastarou výrobou vína.

V roce 1225 založili kostničtí veřejný špitál jako svůj dobročinný počin pro potřebné. K tomu ještě přibyla nadace, která měla nejenom nemocnici finančně podporovat. Prostředky se získávaly různě a jedním ze zdrojů bylo i založení vinných sklepů a vinařského podniku, ten se časem rozrůstal a přikupoval další i starší objekty. Dnes má tato organizace ve vlastnictví 2 moderní nemocnice, několik domovů pro seniory i dlouhodobě nemocné, lesní hospodářství (300ha lesa), vinařství obhospodařuje 20 ha vinic a celkem zaměstnává 1800 lidí. Kontrolu nad nadací má město Kostnice již 140 let. Tato organizace je nejstarší svého druhu v Německu a druhá v Evropě. Budovy, které vlastní, se nacházejí hlavně ve staré části města. 

Husův dům

Již mnoho let je možné se s prací nadace a jejich vinných sklepů seznámit a je to opravdu pozoruhodná návštěva s nezapomenutelnými zážitky. Budova se starými sklepy je nedaleko od „koncilního domu“ kousek od výtoku Rýna z jezera. Exkurzi vede zkušený pracovník a seznámí návštěvníky s řadou zajímavostí z historie Nadace i Vinařství. Vedle ochutnávky vín je velmi zajímavá prohlídka vinných sklepů. Tvoří je trojice sklepů, z nichž nejstaršímu je 1000 let. Vedle toho je i moderní provoz s velkými kovovými tanky na víno nebo prostřední klenbový s překrásnými valenými oblouky, které přečkaly několik set let. V něm najdeme sudy 150 let staré na 3 500 až 7 tisíc litrů vína. Nejzajímavější jsou 3 obrovské sudy s řezbářskou výzdobou zobrazující historii Kostnice. Říká se, že nejlepší doba k návštěvě sklepů je říjen a listopad. V mihotavém světle svíček tu panuje neopakovatelná atmosféra a „chuť“ vznikajícího vína za bublajícího a kvasícího obsahu sudů. 

Radnice

Z pověstí, které tu průvodce vypráví snad jen stručně. Dozvíme se, proč se ve Švýcarsku vyrábí tolik sýra. Je to proto, že když se významně rozšiřovalo vinařství kolem Bodamského jezera, bylo potřeba hodně hnoje na vinice. Pro jeho nedostatek v místě se nakupoval ve Švýcarsku. Švýcaři však namítali, že nevědí, co s množstvím mléka od takového velkého počtu krav, zajišťujícího „výrobu hnoje“. Tak jim kostničtí poradili, ať vyrábí sýr. A povedlo se.

Moderní vinařský provoz

Na jednom z velkých sudů je vyřezán i příběh Wendelgardy von Halten. Vznešená slečna Wendelgard von Halten byla poslední majitelkou rodové vinice Haltnau. Byla to žena dobrá, ale díky své nepříjemné vizáži neměla žádné přátele. Přesto chtěla nějak bohulibě přispět svému okolí. Vzdala se titulu a chtěla odejít do ústraní a prodat vinice. Její vzezření bylo nepříjemné jejímu okolí (hrb, prasečí ústa) a nikdo u ní nechtěl sloužit. Díky své deformitě nemohla používat lžíci a příbor, proto jedla nepříliš vzhledně z misky. Stále trpěla představou, že jí chce někdo otrávit, proto její jídlo museli předem ochutnat služebníci a pobýt s ní u stolu. Ti po čase však utekli také.

Reliéf velkosudu k pověsti o ošklivé slečně

Proto požádala radu města Meersburg, aby s ní jedli radní města. Její žádost byla však odmítnuta. Odešla tedy do Kostnice, kde byla pro své dobré srdce přijata do špitálu. Starosta ji slíbil, že s ní poobědvá a pak určil další, kteří v této tradici budou pokračovati. Za to dostala Kostnice veškerý majetek a vinice šlechtičny. Starosta se domníval, že život slečny se krátí a nepříliš příjemná služba nebude trvat dlouho. Jenomže se přepočítal, protože slečna zemřela až v hodně požehnaném věku. I několik dalších pověstí z historie vám bude průvodce vyprávět cestou exkurzní trasy. Na konci pak je možnost si koupit zdařilé produkty Spitalkellerei.

Kostnice je velmi zajímavým cílem poznávacích zájezdů nejenom s ohledem na historickou spojitost s naší zemí. Je tu mnoho zajímavostí a stavebních památek. Stojí tedy za nejednu návštěvu.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení