Zimní olympijská střediska lákají lyžaře dodnes aneb Tipy, kde v Evropě nasát olympijskou atmosféru

Zimní olympijské hry, největší sportovní svátek roku, byly o víkendu slavnostně zahájeny. Sportovci letos poměří své síly až v dalekém Pchjongčchangu, i evropská města ale v minulosti zimní olympiády několikrát hostila a sportovní areály jsou dodnes otevřeny turistům. Ve Francii si tak přijdou na své milovníci náročných terénů, ve Švýcarsku zastánci luxusu a v Itálii nadšenci do snowboardingu. Výběr zajímavých míst, na kterých se psala sportovní historie, vám přinášíme v následujícím článku.

Rodiště olympijské myšlenky je rájem pro freeride lyžaře

Francouzské město Chamonix na úpatí hory Mont Blanc se pyšní velmi bohatou historií. Vždyť právě zde se konala první varianta zimních olympijských her. Ta proběhla v roce 1924 jako předehra letní olympiády pod názvem Týden zimních sportů, zpětně však byla tato sportovní událost označena za vůbec první zimní olympijské hry vůbec. Právě jedinečnou atmosféru v oblasti Chamonix obdivují lyžaři dodnes. Mont Blanc na jedné straně a hluboké údolí řeky Arvy na straně druhé totiž všem milovníkům zimy nabízejí atmosféru, jež nemá v Alpách obdoby. Zimní sporty si turisté mohou užít hned v několika ski areálech. „Chamonix je navíc opravdovým rájem pro zastánce freeride lyžování. Vyzkoušet si zde totiž mohou asi nejznámější, dvacet kilometrů dlouhý sjezd volným terénem Vallée Blanche, který začíná 3 842 metrů nad mořem,“ doporučuje Michal Tůma z cestovní agentury Invia.

Svatý Mořic je symbolem luxusu

Švýcarské město Svatý Mořic navštívily olympijské hry hned dvakrát. V roce 1928 se zde konaly vůbec první samostatné zimní olympijské hry, o dvacet let později hostil Svatý Mořic první olympijské hry po skončení druhé světové války. Svatý Mořic je proto právem považován za kolébku zimních sportů. Dnes je tato oblast populární zejména u náročnější klientely, která sem jezdí za luxusem, kvalitními službami, slunečným podnebím a perfektními sněhovými podmínkami. Sjezdoví lyžaři mohou využít jedno ze tří středisek. 

Největší z nich, Corviglia, leží na jižních svazích přímo nad městem a nabízí dobré podmínky pro začátečníky. Ve vyšších polohách, jež dosahují až 3 tisíc metrů nad mořem, jsou ale k vyzkoušení i obtížnější a členité sjezdovky. Protilehlý Corvatsch na první pohled zaujme krásným výhledem na zamrzlé jezero Silvaplana. Lyžaři pak ocení moderní prosklenou lanovku, která vede až do výšky 3 300 metrů, a kvalitní svezení po ledovci. Trojici středisek, do nichž zpravidla platí jeden skipas, uzavírá Diavolezza/Lagalb. Tento areál disponuje menším množstvím sjezdovek, i zde si ale přijdou na své lyžaři všech úrovní.

Lyžařská sezóna v Norsku trvá i půl roku

Olympijské hry v norském Lillehammeru byly výjimečné zejména datem svého konání. Odehrály se totiž v roce 1994 už po dvou letech po posledních hrách, a to na základě rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, že se zimní olympiáda už nadále nebude konat ve stejný rok jako olympiáda letní. I dnes velmi známé lyžařské středisko Kvitfjell bylo vybudováno kvůli této sportovní události. Dnes často hostí mistrovství světa v rychlostních disciplínách a místní strmé svahy jsou mezi lyžaři pověstné. 

Kromě strmých sjezdů však v tomto mladém středisku najdete též méně náročné svahy, snowpark i zázemí pro rodiny s dětmi. Norsko je navíc typické láskou k běžkovému lyžování. Milovníci běžek si tak v okolí Kvitfjellu užijí mnoho kvalitních stop. „Ve východní oblasti Norska mohou areály nabídnout velké množství kvalitního sněhu, lyžařská sezóna tu proto trvá už od listopadu až do konce dubna. Celodenní skipas zde dospělý pořídí za 430 Norských korun, tedy zhruba 44 eur,“ komentuje Michal Tůma z cestovní agentury Invia, která nabízí letní i zimní zájezdy po celém světě.

Turín zaujme snowboardisty i milovníky adrenalinových sjezdů

Jubilejní dvacáté olympijské hry se v roce 2006 konaly v italském Turíně. Město v severozápadní části Itálie přivítalo sportovce zázemím na 15 různých sportovištích ve městě nebo jeho přilehlém okolí. Hlavním dějištěm lyžařských disciplín se stalo středisko Sansicario Fraiteve, které se rozprostírá na úbočí hory Monte Fraiteve. To i dvanáct let po skončení olympijských her nabízí milovníkům lyžování 31 sjezdových tratí různých obtížností. Největším lákadlem je 3,5 kilometru dlouhá náročná sjezdovka zvaná Pista Olimpica vedoucí z vrcholku Monte Fraiteve až do vesnice Sansicario, na které se v roce 2006 jely hned tři olympijské závody. Pro přepravu po areálu pak mohou návštěvníci využít 11 vleků a lanovek, denní skipas zde pořídí za 34 eur na osobu.

Při zimních olympijských hrách v Turíně dostal větší prostor také snowboarding, snowboard cross zde byl dokonce na seznam olympijských sportů zařazen poprvé. Všechny snowboardové disciplíny hostilo horské středisko Bardonecchia, jež se perfektním zázemím pro milovníky ježdění na prkně pyšní dodnes. Na své si zde přijdou rovněž milovníci freeridového lyžování, k dispozici je ale samozřejmě i řada sjezdovek pro méně zdatné lyžaře. V Bardonecchii byla navíc v roce 2006 umístěna olympijská vesnice, místní hotely jsou proto často nově zrekonstruované a nabízejí velmi komfortní ubytování.

Lenka Romportlová