Bunkry Albánie

V jednom předcházejícím článku autor Vladimír Kříž popisuje velmi pěkně historickou situaci v Albánii po druhé světové válce. Představuje také zajímavou stavbu z dob, kdy se v Albánii budovaly kryty pro případ atomové války. Jde o bunkr (tunel) pod budovou Ministerstva vnitra a nese označení Shtilla. Vchod je nedaleko hlavního náměstí v samotném centru města.

Plán výstavby krytů, které měly vydržet útok jadernými zbraněmi, byl schválen na 12. plénu ÚV strany, vedené Enverem Hodžou, v roce 1971. Vlastní výstavba, tzv. bunkerizace, probíhala o něco později a do roku 1983 mělo být postaveno 221 143 staveb. Celkově se stihlo postavit necelých 173 400 bunkrů všeho druhu a typu. Řeknete si, „je to hodně nebo málo“? Roční produkce čítala v průměru 21 000 krytů. Při výstavbě díky nehodám a neštěstím zahynuly stovky jak vojáků, tak civilistů. Jsou tak mezi obětmi režimu, které bohužel upadly v zapomnění. 

V roce 1978 Enver Hodža odtajnil některé stavby a v tomtéž roce i uvedl do provozu největší stavbu plánu, bunkr, který měl sloužit členům vlády, politbyra, Generálnímu štábu a vybraným jednotlivcům. Obrovská stavba se nachází několik kilometrů od centra hlavního města v mohutném skalním masivu, má 5 podzemních pater se 106 místnostmi a velkým společenským sálem v hloubce mnoha desítek metrů pod povrchem. Jsou tu kanceláře stranických funkcionářů, velení armády atd. 

Dnešní expozice je pouze v malé části komplexu. K vidění je pracovna diktátora Hodži, předsedy vlády, ubytovny pro vojenskou ochranku. Nejzajímavější je však historická expozice, která návštěvníka seznamuje s dějinami Albánie od 19. století po současnost. Ukazuje i vývoj osobnosti Envera Hodži od dob jeho účasti v odboji za druhé světové války, kdy Albánie byla nejprve okupována Itálií a pak i hitlerovským Německem. Ukazuje odbojáře na jedné straně a kolaboranty na straně druhé. Také dvě tváře diktátora, na jedné straně národního hrdiny z války a temnou tvář jeho zákulisního jednání. 

V expozici jsou k vidění v dokumentech i výrobky, které byly do Albánie exportovány od nás, z tehdejšího Československa. Další expozice ukazuje nelidskost diktátorského režimu a jeho oběti. Na prohlídku je potřeba si vyhradit delší čas než na bunkr v centru města a skýtá velmi emotivní zážitky. Celý program Bunkart byl spuštěn v roce 2016 a seznamuje nejenom místní, ale i cizince se stinnou stranou režimu, který se navenek tvářil jako lidový, avšak s těmi, kteří o tom pochybovali, se nemilosrdně vypořádal, i za cenu jejich života.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení