Hlavní stránka

Dawson Creek na Alaska Highway

(21.01.2019)

Návrh zbudovat silnici spojující Kanadu s Aljaškou se objevil už ve třicátých letech minulého století, ale k bleskové realizaci tohoto plánu došlo až během 2. světové války. Spojené státy potřebovaly podpořit vojenské základny na Aljašce, odkud plynula největší část zásob pro Sovětský svaz (díky Smlouvě o pronájmu) a panovaly obavy, že Japonsko může vážně narušit námořní trasy vedoucí na Aljašku. Bylo tedy nutno nějak spojit USA s Aljaškou. Jako nejjednodušší varianta se zdála pozemní komunikace přes kanadské území.

Proto začala americká armáda budovat silnici ve čtyřech hlavních směrech - z Delta Junction na Aljašce jihovýchodně ke spojce v Beaver Creek, z druhé strany z Dawson Creek v Kanadě a potom na východ i západ z Whitehorse v Yukonu. Východní části se spojily na 588. míli v místě dnes známém jako Contact Creek. Silnice byla oficiálně dokončena 28. října 1942, ale první vozy se po ní projely až v roce 1943. 

Dawson Creek

V časných hodinách dne 9. března 1942 přijely do Dawson Creek první vojenské vlaky s technickými jednotkami armády Spojených států, aby tu začaly budovat 2 450 kilometrů (1 523 mil) dlouhou Alaska Highway. Dawson Creek, malé zemědělské sídlo s pěti sty obyvateli) bylo vybráno právě proto, že sem už vedla železnice a doslova přes noc se tak stalo životem kypícím zázemím pro vojáky i zásobování. V době, kdy stavba silnice vrcholila, se počet obyvatel vyhoupl na deset tisíc. Na polích vyrostla stanová městečka, vlakové nádraží bylo centrem života a leckdy také dočasným domovem pro tisíce pracovníků jak z řad armády tak civilistů. Mnozí z nich neměli ani potuchy o tom, jak se staví silnice, natož o teplotách pod bodem mrazu.

Mile 0 Cairn hned vedle Alaska Avenue - kámen s plaketou označující skutečný historický začátek silnice.

Během výstavby dálnice sloužil Dawson Creek jako třídicí centrum pro zásoby, vybavení i lidskou sílu. Během jara roku 1942 tady po železnici z Edmontonu přijelo na šest set vagonů s traktory, buldozery, palivem i zásobami, aby byly následně poslány dál do táborů kolem trasy na sever.

Dawson Creek

Ačkoli byla silnice dokončena v rekordním čase, neobešlo se to bez nešťastných událostí. Jedna z nejhorších tragedií v Dawson Creek se stala v únoru 1943, kdy v centru města explodovalo šedesát tisíc krabic s dynamitem. Exploze srovnala se zemí celý městský blok a navždy změnila tvář města, ale jakýmsi zázrakem při ní zemřelo jen pět lidí.

V centru městečka se nachází Mile 0 Post, symbolický bod nula.

Dnešní Dawson Creek stále žije z tohoto historického odkazu. Nejvýznamnější podíl na ekonomice celé oblasti má už zase zemědělství, ale město je důležitým bodem na silniční trase vedoucí na sever. Po cestě směrem na Aljašku je to totiž na dlouhou dobu poslední komunita, která se dá nazvat městem. Další skutečné město - Whitehorse, se nachází až o 1 400 kilometrů dál.

Ten, kdo se rozhodne vydat na Alaska Highway, by v Dawson Creek měl navštívit dvě místa. Je to jednak takzvaný Mile 0 Cairn hned vedle Alaska Avenue, což je kámen s plaketou označující skutečný historický začátek silnice. V centru městečka se pak nachází Mile 0 Post, symbolický bod nula.

Děkujeme firmě Tilak za podporu cesty na Yukon a Aljašku

Tilak


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress