Svátky letního slunovratu v Lotyšsku

Současné Lotyšsko je jednou z mála zemí Evropy, kde se slaví dodnes stovky let starý obyčej - svátky slunovratu. Svátky Ligo a Janis 23. a 24. června tu jsou významnější než například Vánoce.

Místní svátky slunovratu vycházejí ze zvyků již předkřesťanské doby a udržely se na venkově i v dobách pro ně nepříliš příznivých. Svátky jsou spojeny vztahem k přírodě, sbírají se květy, kterým je přisuzována kouzelná moc. Dívky se zdobí květinovými věnečky. Muži zase mají na hlavách věnce z dubových větviček a listů, nosí je ti, kteří se jmenují Janis (u nás Ivan). Není výjimkou, že jsou zdobena i domácí zvířata. 

Součástí svátků jsou i speciální písně, které zní z mnoha pódií, kde vystupují četné lidové i profesionální soubory. Hlavním programem je však noc z 23. na 24. června. Ta je nejkratší v roce a trvá jen asi 3 hodiny. Vše se odehrává kolem velkého ohně za hojného občerstvení. Před tím přes den se konají velké trhy, kde jsou k dostání hlavně produkty domácí výroby - chleba, masné výrobky, sýry sladkosti a rukodělné výrobky určené právě k tomuto svátku. 

Staré pohanské předkřesťanské obyčeje a zvyky se dnes udržují. Příkladně - popel z ohně se hází na pole, aby byla hojná úroda, nebo se sbírají léčivé byliny, protože v tento den mají největší sílu a účinek díky síle Slunce. Pohanské oltáře stávaly i u studní nebo léčivých pramenů. Vodě a Slunci se v pohanských dobách připisovala velká životodárná moc. Říká se, že slunovrat je i dobou tajemných sil a bytostí. K tomuto se zpívají jen pro tento den určené písně. 

V Lotyšsku se slaví celé 3 dny. Návštěvník se může účastnit vystoupení jednak v rižském skanzenu nebo na hradě Turaida. Lidé jsou ustrojeni do krojů. Tančí zpívají a radují se. I u nás se můžete k tomuto svátku připojit tím, že do okna postavíte svíčku, dveře ozdobíte věnečkem z polního kvítí a večer vyjdete ven. Třeba potkáte nějaké své světélko štěstí. 

foto: Jarka Polatová

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení