Stavba Alaska Highway byla vskutku průkopnická. To, že silnice vznikla, bylo možné jen díky odhodlání, vytrvalosti a rozhodnosti tisíců mužů. Trasa vedla obtížným nezmapovaným terénem a často ji určovali piloti, kteří prováděli rekognoskaci terénu jen pár dní před tím, než dorazily stavební čety.
Podmínky byly kruté - zjara a na podzim teploty hluboko pod bodem mrazu, přes
léto blátivý terén, komáři a jiná havěť. Mnoho vojenských jednotek
dorazilo z jižních amerických států, takže nebyly zimě přivyklé. Scházelo
jim i teplé oblečení, vhodné přístřešky i jídlo. Jeden z nich si
zapsal: „Život ve stanech při teplotách pod minus čtyřicet za moc
nestojí. Oholit se, vykoupat nebo jen si vyprat je zhola nemožné. Většinu
času se snažíme prostě jen existovat.“
Na stavbu Alaska Highway vyslala americká armáda přes 11.000 vojáků a
technických pracovníků. Ze sedmi technických regimentů byly tři tvořeny
černošskými jednotkami. Tyto jednotky neměly přiděleny dostatek těžké
techniky, musely se tak při stavbě spolehnout na vlastní svaly a odhodlání.
Jejich vytrvalost a urputnost se však vyplatila a byla oceněna - řadu černošských
vojáků americká armáda vyznamenala.
Na stavbě se také podílelo asi 16.000 civilistů. Ani pro ně to nebylo
nic snadného, jak o tom svědčí například ukázka jednoho z
náborových inzerátů:
„Toto není žádný piknik! Pracovní a existenční podmínky jsou
zrovna tak obtížné jako na jiných stavbách. Ten, kdo se na tuto práci chce
dát najmout, bude muset žít a pracovat v nejextrémnějších možných
podmínkách. Teploty se budou pohybovat od plus 30°C do minus 50°C. Budete
muset překonávat močály, řeky, bojovat s chladem a ledem. Komáři a mouchy
nebudou jen protivní, můžou vážně poškodit vaše zdraví. Pokud nejste připraveni
pracovat za takových podmínek, nehlaste se.“
Děkujeme firmě Tilak za podporu cesty na Yukon a Aljašku
|