Pokud se probíráme katalogy cestovních kanceláří, nacházíme v posledních několika málo letech i trasy do Běloruska. O této zemi u nás příliš veřejných informací není, s výjimkou politických, někdy jen úzce zaměřených. Proto je docela zajímavé se do této země podívat. Na první pohled by se zdálo, že tato země má jen velmi málo předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Proto stojí za to se tam podívat a udělat si vlastní názor.
Prvním místem nejčastějšího vstupu je mezinárodní letiště v hlavním městě Minsku. Je poměrně nové a odbavení je standardní. Asi 40
km do centra lze překonat autobusem nebo taxi. Minsk byl za poslední války
velmi silně poškozen, ale i tak tu je mnoho památek, které stojí za návštěvu
a pozornost. Srdcem běloruského hlavního města je tzv. Horní město,
zachovala se tu řada památek s více než čtyřsetletou historií. Bylo
to vždy administrativní, kulturní a obchodní centrum. Dnes se pod tímto
pojmem skrývají Náměstí Svobody a řada ulic v okolí, např.
Gercenova, Cyrila a Metoděje, Kupecká a mnohé další. Jsou tu muzea, chrámy,
architektonické památky několika různých stylů a dob. K tomu tu jsou
malé obchůdky, kavárny, bary i zábavní podniky. Lze se zde toulat úzkými
uličkami a vnímat, jak tudy procházel minulý čas s osudy zdejších
obyvatel.
Skulptura na někdejším tržišti
Uveďme několik zajímavostí o této části současného města. Obchodním
centrem od počátku 19. st. byla tržnice v místě starých, již nefunkčních
a proto zbouraných, hradeb kolem kostela svatého Josefa. Časem se ustálil název
"Vilenčuky". Říká se, že zde ústila podzemní chodba spojující několik
místních klášterů. Mniši se tak v případě potřeby mohli rychle přemísťovat
mezi kláštery nebo tudy v době velkého ohrožení utíkat. Za války
byla tržnice poškozena, ale dnes je opravena a vzniklé škody již nejsou
patrné. Pivní gurmáni tu mohou okusit několik druhů místních piv.
Nedaleko je Náměstí Svobody s honosnou radnicí s 32 m vysokou věží
s hodinami a erby města. Také tu byla soustředěna naprostá většina
divadel. Bohužel budovy byly za války zničeny a dnes na tom místě je hotel
Evropa.
Jeden z klášterů
Dalším pozoruhodným místem je chrám svatého Ducha. Dnes bílá budova
se dvěma věžemi a zelenou střechou, postavená v tzv. sarmatském baroku. V
roce 1938 bylo rozhodnuto, že bude zbourán. Před vchodem pálili církevní
literaturu a na nové tribuně naproti plameně řečnili ideologové tehdejší
doby. Jeden z nich tehdy prohlásil, že neodejde dřív, než bude toto místo
ohlupování lidu zbouráno. Když opouštěl řečniště, upadl a velmi vážně
se zranil. Místní to považovali za trest boží a úřady si nedovolily chrám
bourat. Jen sejmuly kříže z věží a nahradili je rudými vlajkami. V
noci však byl silný vítr, který vlajky z věží smetl na zem. V roce 1943 opět probíhaly bohoslužby. Dnešní pravoslavná katedrála byla původně
kostelem řádu Bernardýnů. 1852 klášter ruské úřady zrušily a obyvatelé
přešli do Nesviže. Dnes je chrám opraven i s někdejšími původními
stavebními prvky.
Další zajímavou stavbou je třípodlažní budova někdejší knihovny.
Vznikla v roce 1900, soustředěním Puškinovy knihovny a několika menších
knihoven. Celkem tu bylo přes 2 tisíce knih také i z darů občanů.
Dnes tuto instituci připomíná pamětní deska na zdi v ulici Mezinárodní
31.
Po mnoho desetiletí existence klášterního kostela Panny Marie fungovala
jezuitská škola. Uvádí se, že svým významem patřila k nejlepším
v Evropě. Již tehdy zde byly zakázané fyzické tresty žáků.
Od Náměstí Svobody směrem k řece Svisloč vede jedna z
nejstarších ulic, původně Bernardýnská, pak Bakuninská a dnes Cyrila a
Metoděje. V minulosti tudy vedla linie koňské dráhy nahrazená do roku
1956 pak tramvajová linka. K vidění je ještě někdejší klášter
Bernardýnů a stará hasičárna, ve které je možné si prohlédnout vozy koňské
dráhy nebo staré hasičské pumpy a mnoho dalších zajímavých exponátů.
V horní části náměstí je kostel svatého Josefa, někdejší
bernardýnský kostel ze 17. století, pověstný svými devíti vyřezávanými
a pozlacenými oltáři. Kostel dnes slouží jako archiv, protože se v
minulosti mniši účastnili několika akcí protirežimního odporu. Průčelní
fasáda prozrazuje vliv Vilniuského baroka.
Paralelně s ulicí Cyrila a Metoděje je ulice Gercena. Najdeme tu
jednak klášter a staré domy z 18. a 19. století. Ze zadní strany
kostela sv. Josefa jsou zbytky někdejší tržnice, kde ve středověku byl malý
hřbitov.
Další zajímavostí je dům Vaňkovičů na ulici Mezinárodní. Je to první
v Minsku muzeum venkovského života (usadba). Je to raně klasicistní
stavba a v 19. st. patřila bratrovi malíře Vaňkoviče. Zde se scházela
kulturní elita té doby. Dnes patří Běloruskému státnímu uměleckému
muzeu. Vystaveny tu jsou kulturní a umělecké předměty vztahující se k
první polovině 19. století.
V blízkém okolí náměstí je ještě několik velmi zajímavých míst,
se kterými je možné se na návštěvě Minsku seznámit. Příkladně
Divadelní muzeum, arcikatedrální kostel Přesvaté Panny Marie nebo kostel
Petra a Pavla, nové bronzové sochy vztahující se obsahově k místu,
kde stojí. Přeji tedy případným návštěvníkům Minsku hezký
cestovatelský a kulturní zážitek. Ivan Farský Zeměpisné sdružení |