Na návštěvě Lvova

Lvov je dnes významné město na západě Ukrajiny, které vzniklo někdy kolem poloviny 13. století. Za své historie bylo centrem několika státních útvarů. Dnes je toto tři čtvrtě milionové město součástí Ukrajiny. Dalo se sem dostat přes Polsko po dálnici nebo letecky z řady měst centrální Evropy v tom i z Prahy nebo vlakem.

Svou prohlídku začněme na věži, která je součástí radnice uprostřed náměstí, po 408 schodech se dostaneme na vyhlídkovou plošinu 65 metrů nad náměstím, odkud máme staré město, jako na dlani. Pohled odtud trochu připomíná naše hlavní město. Máme před sebou různé věže, špice, kupole a sloupy různých architektonických stylů. Po sestupu si nejprve prohlédněme náměstí. Bývá centrem většiny významných událostí a oslav. Také třeba i velikonočních zvyků. Ty se z malého polévání vodou změní na doslovnou sprchu, kterou zajišťují celé rampy stříkající vodu na odvážlivce, kteří jimi probíhají nebo jsou hadicí postříkáni.

Na náměstí, které vzniklo krátce po založení města, je řada soch a zajímavých budov. V rozích jsou sochy s fontánou - Diany, Neptuna, Adonise a Amfitrity. „Postav“, které v antice ovládaly osudy lidí i přírodní jevy. Po obvodu je celá řada zajímavých budov. Původní stavby byly gotické, avšak díky pohromám se z nich dochovalo jen několik málo lomených oblouků. Po renesanční výstavbě nabylo náměstí jiný vzhled. Domy zde směli stavět jen nejzámožnější lidé, šlechta, významní obchodníci nebo církevní hodnostáři.

Domy mají svá „pravidla výstavby“, mají maximálně 3 patra a v každém jen 3 okna. Např. palác Bandinelli (č.2), je to renesanční palác z konce osmdesátých let 16. století, který dal postavit místní lékárník. Palác pak koupil po 45 letech italský obchodník Bandinelli, známý jako první provozovatel pošty ve východní, tehdy Haliče. Jako poštovní úřad však dlouho nevydržel. Měl pak ještě další majitele. Za sovětů byl upraven a rekonstruován na Muzeum historie Ukrajiny. 

info centrum

Vedlejší je Černý dům (Lorencovičovský nebo Ančovský), renesanční z konce osmdesátých let 16. století, postavený italskými staviteli pro výběrčího cla T. Albertiho. Záhy přešel postupně do vlastnictví lékárníka Lorencowicze nebo rodiny Anczowských. Od poloviny dvacátých let 20. století patří městu a sídlí zde část muzea historie města Lvov. Fasáda je bohatě zdobená, provedená z pískovce, který časem ztmavnul, a proto dnes Černý dům. Jde o jednu z nejcennějších památek polské architektury 16. století. Za prohlídku stojí i bohatá výzdoba vnitřku budovy.

Dalším z mnoha paláců na náměstí je Ludomirských (č.10) Jde o pozdně barokní palác rodiny Lubomírských, který sestává ze dvou dřívějších bytových domů na náměstí a několika dalších budov stojících v ulici Ruská. Pochází ze začátku druhé poloviny 18. století a v letech 1771 až 1821 to bylo sídlo rakouských zemských hejtmanů Haliče. I když barokní fasáda není tak bohatá, zato vnitřní vybavení je doslovným pokladem.

Dalším zajímavým místem na této straně náměstí je Kornjakův palác (č.6), jmenuje se podle původního majitele řeckého obchodníka s vínem. Na konci šedesátých let 16. století se stal sekretářem krále Sigizmunda II. Augusta, od kterého pak obdržel za své služby šlechtický titul. Dalším majitelem se stal J. Sobieski, pak i jeho syn, budoucí polský král, Jan. Od té doby se paláci přezdívalo Královský. Jeho fasáda je v prvním patře zdobena balkónem a na okraji střechy je řada soch rytířů a činí z něj jeden z nejkrásnějších na Rynku. Pokud projdeme na nádvoří vystoupí před námi arkády, jako v Itálii. Také se tomuto prostoru říká Italský dvůr. Dnes je tu místo k občerstvení a konají se zde koncerty a vystoupení umělců. Lze navštívit i expozici historického muzea, část je věnována i osobě Jana III. Sobieského.

Takto bychom mohli pokračovat po další straně Rynku. Platí, že co palác to perla z historie tohoto města. Lvov je přímo nabitý historickými památkami. Nás však bude zajímat, kde je restaurace se sochou Dobrého vojáka Švejka. Vůbec je na Západní Ukrajině i v Zakarpatí tato postavička velmi populární. Ve Lvově ji najdete v Restauraci Pivní dům (dim) 1715 na ulici Svobody. Není přímo vidět, musíme zajít dovnitř, kde sedí v životní velikosti před výčepem.

Lvov je vcelku moderní upravené město, které Ukrajinu moc nepřipomíná. Je to dáno historickým vývojem. Je to město, které se sice dá „proletět“ za jeden den, ale je lepší si na něj vyhradit více času a v klidu si vychutnat jeho krásu, posedět v kavárničce, rozjímat v klidu některého z překrásných kostelů. 

Tento příspěvek bude mít pokračování a autor doufá, že již v dobách úplně jiných, než na počátku dubna roku 2022.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení