Tomarské okno je pojmem mezi milovníky umění a architektury po celém světě. Okno kapitulní síně rozlehlého Kristova kláštera v Tomaru je totiž pokládáno za nejtypičtější ukázku manuelského stylu. Tato osobitá a fantaskní forma gotiky přeměnila různé fiály plaménkového stylu známého ze severní Evropy v jakousi houšť kamenných kmenů, větví a spousty mořských motivů, připomínajících objevitelské cesty Portugalců do vod Afriky a Indie.
Klášter Convento de Cristo byl založen v roce 1162 velmistrem řádu templářských
rytířů, kteří ve 12. a 13. století pomohli Portugalcům v bojích proti Maurům. Za
odměnu dostali rozsáhlá území, kde vystavěli množství hradů, měst a kostelů.
Moc a bohatství templářského řádu, rozšířeného po celé Evropě, bylo trnem v
oku nejednoho panovníka. Francouzský král Filip IV. Sličný templáře obvinil z řady
zločinů a nakonec se mu podařilo přimět papeže Klimenta V., aby v roce 1312 řád
zrušil. Portugalský král Diniz I. se ale tomuto rozhodnutí postavil a rytířský
řád změnil na Kristův řád, který zdědil veškerý majetek a privilegia
templářů.
Když se velmistrem templářů stal v 15. století princ Jindřich Mořeplavec, řád
začal opět mimořádně prosperovat. Vydělával na výrobě a prodeji mýdla, zrovna
tak jako na lovu tuňáků. Jindřich financoval objevitelské námořní výpravy a řád
bohatl. Pod plachtami a vlajkami zdobenými rovnoramenným křížem vyplouvaly
portugalské karavely na Madeiru, obsadily Tanger, poprvé překročily rovník a dosáhly
Mysu Dobré naděje. Všechno to bohatství plynoucí do řádu umožňovalo stavět a
zvelebovat města, kostely a kláštery. Přes všechnu tu slávu a bohatství jsou dnes
ale klášterní cely a chodby prázdné. V podhradí, dole v městečku, se však mnohé
ze starých tradic dochovalo.
Obyvatelé Tomaru se právě sešli v kostele, aby oslavili zastavení sochy Panny
Marie, která putuje po jednotlivých farnostech Portugalska. Během týdne, který je
vyhrazen pro pobyt sochy ve zdejší farnosti, se církev snaží umožnit všem
zájemcům, aby se mohli u sochy pomodlit, nebo ji jen vidět. Sochu přišli pozdravit
jak věřící, tak nevěřící, starosta města i radní, včetně těch, kteří
zastupují socialisty a komunisty. Zaměstnavatelé dokonce umožnili zaměstnancům i
zvláštní přestávky v práci, pokud chtějí sochu navštívit.
Socha z cedrového dřeva představuje ženu oděnou do světla a modrého šatu,
neboť modrá barva je barvou králů a Panna Maria byla vždy královnou v srdcích
všech Portugalců, říká pan farář. Nakonec ještě dodává, že inspirací pro
řezbáře byla Claudia Schiffer.
Během mše svaté přicházejí zástupci z různých vesnic farnosti, přinášejí
vlajky a symbolické dary. Chléb symbolizuje zemi, víno krev, olej zase například
světlo a potravu.
Poslední dva dny pobytu sochy se konají zvláštní obřady. Po celou noc se farníci
střídají v modlitbách a zpěvech.
V sobotu večer je uspořádáno svíčkové procesí, ve kterém doprovázejí
obyvatelé Tomaru sochu Panny Marie nesenou ulicemi města. Není snad nikdo, kdo by se
nepřišel rozloučit s Pannou Marií, které pak putuje do další farnosti. Lumír Pecold |