Bad Ischl - oblíbené sídlo císaře i Sissi

Překročil jsem most přes říčku se zjevnými stopami minerální vody a za zády mám lázeňské město Bad Ischl se zhruba 15 tisíci obyvateli, které je známé hlavně tím, že ho navštěvoval v druhé polovině 19. století a ještě i začátkem 20. století předposlední Rakousko-Uherský císař a také český král František Josef I. Jezdil sem dost často i se svou ženou, původně bavorskou princeznou, císařovnou Alžbětou zvanou Sissi.

Od řeky vede do vrchu pohodlná cesta až k zámeckému parku a na první pohled nevelkému, ale malebnému zámku, který návštěvníka až uvnitř překvapí svou rozlohou a příjemnými interiéry, plnými památek na císařský pár i jejich hosty. Zámek, který tady někdy nazývají také "císařskou vilou" obdržel císař František Josef jako svatební dar od svých rodičů k svatbě s bavorskou princeznou Alžbětou roku 1854 a oblíbil si ho tak, že v Bad Ischlu strávil více než 60 let života. Ani se mu moc nedivím. Císař byl vášnivý lovec a často vyrážel do blízkých hor a lesů k lovu kamzíků, divočáků a další zvěře. Svědčí o tom mnohé trofeje už v dolním vstupním sále a pak na schodišti, které je "vyšperkováno" mnoha císařovými trofejemi. Mezi jinými i vycpaným orlem, kterého ulovil v Maďarsku.

A pak už je možné v rámci prohlídky s průvodcem procházet jednotlivé sály a komnaty císařského zámku, které vypadají, jako by je někdejší monarchové opustili teprve nedávno. Výklad je v němčině, ale k dispozici pro cizince jsou tady naštěstí dosti podrobné a dobré překlady, které si návštěvníci mohou vyzvednout u příchodu. A to samozřejmě i v češtině, takže tady s prohlídkou ani našinec nemá problém a je vítán.

A tak mohu postupně procházet Šedým salonem, kam si císařský pár nechával přinášet už v 6 ráno snídani, pokud tu byli oba spolu. A kde se také konaly konference ministrů. Protože tento zámek nebyl jen místem odpočinku, ale také práce. Vladařské povinnosti se totiž nedaly tak zcela odsunout. Alespoň co se týče panovníka. Zatímco Sissi mizela do přírody nebo do lázní ke koupelím a všelijakému zkrášlování, vstával pracovitý František Josef velmi brzy ráno a pouštěl se do vyřizování státnických záležitostí. Tak jako ve všech ostatních přístupných místnostech zámku, také tady se zachovaly původní obrazy krajin, což prý císař miloval. Zajímavé jsou pro mne menší dva pokoje - císařova kaple, kde panovník měl své klekátko a denně pobýval na mši. A kam také po smrti císařovny v roce 1898 nechal umístit polštář, na kterém zemřela po atentátu v Ženevě. Asi hodně vzpomínal na šťastná mladá léta, která s ní prožil, protože sem nechal pověsit za sklo i její svatební kapesníček z roku 1854. A naproti je pak obývací místnost císařovny. Jsou tu další sály a salonky, kde se zachovaly nejrůznější císařovy oblíbené předměty. V pánském Kuřáckém salonu mohu obdivovat sbírku dýmek, které i s nádherným stojanem věnoval císaři turecký sultán - přestože František Josef prý kouřil jen doutníky. Dary císaři ze stříbra, krásné hodiny z poloviny 18. století, které původně patřily císařovně Marii Terezii. A velký plesový sál s vystavenými přepychovými šaty krásné Sissi....

A pak předpokoj, kde se čekalo na audienci k císaři pánu. Ten dlel a pilně pracoval zatím ve své pracovně, která byla nejvýznamnější místností zámku. Je tu pohodlná pohovka, kde často odpočíval a kde mohu ještě vidět stopy po jeho hlavě a rukou. A pak přicházím blízko k císařovu pracovnímu stolu v rohu místnosti. Leží tady ještě pero a pod sklem manifest "Mým národům", který tady císař František Josef I. bohužel podepsal a kterým byla zahájena I. světová válka. Stalo se to 28. července 1914. Císař pak odjel a už se prý sem až do své smrti roku 1916 nevrátil. Nad tím stolem trochu zalituji, že nemám stroj času, abych se se do té doby vrátil a zadržel jeho ruku... Ale podle některých historických pramenů byl prý starý císař podveden a vlastně snad svým způsobem donucen válkychtivými generály. Kdo ví...

K prohlídce mne zve ještě jeho ložnice - kupodivu velmi skromná až spartánská. Jednoduché lůžko, podobající se vojenskému. Podle průvodce si císař velmi vážil svých vojáků a chtěl jim být asi svým životem vzorem. A samozřejmě opět klekátko ke každodenní ranní modlitbě. V roce 1890 byla do zámku zavedena elekřina, takže tu nechybí elektrická lampa či ventilátor.

Nakonec scházíme do přízemí, kde je císařská jídelna a kde hlavní sál je osvětlen velkým křišťálovým lustrem z českého skla. Jsou tu vystaveny lovecké pušky císaře, ale také ještě jiné drobné a cenné maličkosti ve vitríně pod sklem. Věci, které měla měla u sebe císařova milovaná žena Sissi ve chvíli atentátu v Ženevě. A také posmrtná maska císařovny Alžběty, která podle všeho byla i v pozdějším věku velmi hezká. Ráda a docela často prý navštěvovala nejen okolní přírodu, ale také lázně v Bad Ischlu a se svým mužem i divadlo, které proslavil zdejší rodák, operetní skladatel Franz Lehár.

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava