V Lipnici vzpomínají na autora Švejka

Koncem dubna se sjelo do Lipnice na havlíčkobrodsku přes sto autorů, kteří přispěli svými humoristickými povídkami do chystaného "haškovského" sborníku, který připravuje k vydání Syndikát novinářů Vysočiny. Letošní rok k takové akci přímo vybízí, protože uplynulo právě 140 let od Haškova narození a letos je to také 100 let od jeho ůmrtí. 

Jaroslav Hašek žil v posledních letech svého života ve svém domku přímo pod hradem v Lipnici a tady také napsal svého Dobrého vojáka Švejka. A dnes tu žijí také jeho přímí potomci - vnuk Richard Hašek a pravnuk Martin. Oba jsme měli příležitost vidět a prohodit s nimi pár slov ve známé hospodě U Invaldů, kde měli sraz významní "haškologové" a také ctitelé Švejka a starých tradic, kteří se objevili i v uniformách z doby Rakousko - Uherské monarchie. Právě sem chodíval kdysi autor Švejka a zde také jeden čas bydlel v pokoji nad hospodou, než si koupil dům nedaleko hradu.

A tak se se scházíme v blízkém hostinci U panské kovárny, kde návštěvníky hostí pan Martin Hašek s rodinou. Lipnický hrad, kdysi slavné a honosné sídlo pánů Trčků z Lípy a dalších významných šlechtických rodů, kde jsem byl naposled před několika lety, mne příjemně překvapil tím, jak pokročila restaurace dalších částí hradu. Návštěvník tady může dnes vidět obnovené gotické komnaty, které byly dříve nepřístupné a které teď poskytují ucelený pohled na život středověkého hradu. 

Zajímavá je hradní zbrojnice s mnoha ukázkami sečných a bodných zbraní, výstava středověkých kachlů i ukázky toho, jak se na hradě topilo, aby sídlo bylo pro tehdejší rytíře i v zimě obyvatelné. A tak mohu projít černou kuchyni, ložnici panstva i gotické sklepy s hradní studnou s mohutným rumpálem a snad i hradním vězením. A pak kapli se starými freskami, kde prý dodnes straší duch zazděné šlechtičny, jejíž kamenná tvář se na nás dívá z jednoho sloupu. Nově tady je instalován i pěkný renesanční oltářní obraz. 

Hrad Lipnice

A tak honem raději nahoru na jednu z věží, odkud je opravdu nádherný výhled na kopcovitou a lesnatou krajinu a také až v dálce dokonce na město Havlíčkův Brod. Odtud je výhled i do lesů a k rybníkům směrem k západu, kam se návštěvníci chodí dívat na "Národní památník odposlechu" v bývalém lomu Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči. Což vše připomíná totalitu tak podobnou Haškově době na počátku té velké války, která přinesla hodně utrpení a konec starých monarchií.

Bylo by tady co prohlížet možná pár dní. Zvlášť, když v Havlíčkově domku byla právě otevřena výstava satirických kreseb - samozřejmě s jakým jiným námětem, než hlavně švejkovským. Ta tady potrvá až do konce září letošního roku. Takže o důvod víc sem znovu přijet. Teď je ovšem Lipnice plná těch, kteří sem přišli vzpomínat na slavného autora Švejka. A tak přichází pozdní odpolední hodina, kdy se autoři humoristických povídek i mužové v uniformách z doby Švejkovy, scházejí v koutě hřbitova u hrobu Jaroslava Haška. Hlavní slovo má jeho vnuk a po něm i další, z Maďarska a odjinud, ba dokonce, poslušně hlásím, i Japonec. Protože - kde by Švejka a Jaroslava Haška neznali? A pak společně, sobě i panu Haškovi, na jehož hrobě nesmí chybět tradiční láhev piva, zazpíváme o tom, že "Za císaře pána a jeho rodinu, museli jsme vybojovat Hercegovinu."

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava