Už jste byli na Kärnanu?

Pokud se nás takto někdo zeptá, pak asi málokdo odpoví kladně, přestože téměř všichni, kdo cestoval do Norska, ho měl při přejezdu trajektem z Helsingøru v Dánsku do Helsingborgu ve Švédsku, před očima. Jde o věž, která jako jediná zbyla po někdejším hradu střežícího od středověku severní vjezd do Öresundského průlivu. 

Výstavba hradu byla započata v roce 1310 položením základního kamene do centrální hradní věže, dnes známé pod výše uvedeném jménem. Dánský král Erik Menved rozhodl, aby byla odstraněna původní starší válcová věž z počátku 12. století. Dnes jsou před věží patrné základy této stavby. Protože v té době nebylo v Dánsku ustanoveno hlavní město, pohyboval se král mezi mnoha místy (hrady). Proto byla věž budována jako strážní, ale i jako obranná a obytná pro pobyt krále nebo jeho místodržitele. Její podoba byla změněna na hranolovou s přistavěným kruhovým schodištěm. 

Věž se stala významnou stavbou nově budovaného helsingborgského hradu, v jehož okolí na vyvýšeném plató vznikala postupně i sídelní zástavba. Na konci 14. století většina domů však změnila své místo kolem hradu a přesunula se níž k průlivu díky stále významnějšímu rybolovu v jeho vodách. Tím se hrad oddělil od okolního města. 

Podoba ze 16. století

Pro svou strategickou polohu a význam, byl hrad na dlouhou dobu nejvýznamnější dánskou pevností v oblasti Skåne. Po mnoho let trvaly boje mezi Dánskem a Švédskem, proto i hrad měnil svou podobu a význam, a byl několikrát přestavován. Když v roce 1658 oblast připadla Švédsku, bylo rozhodnuto hradby pevnosti doplnit o bastiony a okolní příkop, který je na některých místech až 15 m hluboký. Vše mělo však jen krátké trvání. Král Karel XI. v roce 1680 rozhodl o jejich zrušení a Dánové byli z města a okolí vytlačeni. 

Věž však byla zachována a v roce 1741 přešla do vlastnictví města Helsingborg. Dodnes slouží jako orientační (navigační) bod. Téměř 200 let pak věž postupně chátrala. Teprve na konci 19. století město zasáhlo a začala oprava věže do původní podoby. Ta byla ukončena v roce 1894.

Věž Kärnanu je 35 m vysoká, její stěny jsou až 4,5 m silné. Původně měla 6 poschodí, ale při jedné přestavbě ve 14. století byla dvě poschodí odstraněna. Dnes má stavba 4 poschodí a sklep. Tzv. "střílny" po obvodu budovy na řadě míst, jsou otvory potřebné při stavbě věže. 

Expozice ve věži

Díky svým mohutným stěnám a vysoko položeným vstupem, byla věž velmi těžko dostupná. Přesto byla ještě kolem postavena ochranná hradba, která velmi ztěžovala útočníkům proniknout do věže. Přes všechna tato opatření se útočníci do věže dostávali. Nezabránily tomu ani velké zásoby jídla, vody a dřeva na topení umožňující obráncům dlouhodobě odolávat obléhatelům před vyhladověním. Dnes je ještě možné v okolí věže vidět základy obranné hradby a zbytek studny. 

Ve věži je dnes instalována expozice seznamující návštěvníka s historií hradu, věže i všedním dnem středověkých obyvatel. Potkáte tu středověké panstvo, královnu Margaretu a krále Erika Menveda, vyzkoušíte si tehdejší oděv (plášť s kápí) .... můžete si sednout a zahrát si "v kostky" anebo na klasické švédské šachovnici vyzkoušet tehdejší hru s kolíčky. Výstava podává informace o jednotlivých místnostech a jejich významu, třeba i o královském "záchodu" nebo o místní kapli. 

Přízemí a sklepení

Přízemí sloužilo pravděpodobně jako strážnice a kuchyně. V těchto místech stráže odolávaly prvním atakům dobyvatelů, kteří vnikli do věže.

Na otevřeném ohništi ve výklenku vpravo od vstupu bylo připravováno jídlo pro místní posádku. Ohniště je také součástí systému vytápění ve věži. Komín prochází od přízemí v kanálech prostupujících stěny prvního a druhého poschodí. Otvory v podlaze můžete nahlédnout do osm metrů hlubokého sklepa. Ten měl významný úkol, zvýšit vstupní místo nad okolním povrchem a znesnadnit tak nepřátelům vniknout do věže. Sloužil však také jako sklad pro potraviny s relativně stálou nižší teplotou. 

Jedna z místností

První patro mělo několik funkcí v běžném denním pořádku. Jeho prostřední část byla místem, kde se scházelo služebnictvo. Byla tu pec a umyvadlo s odtokem ven. Tedy se tu odehrávaly běžné činnosti jako pečení a další domácí práce. Dokazují to saze na dřevěných trámech ve stropě. Zde se nacházely také dvě boční místnosti a záchod, což ukazuje na to, že místo bylo běžně obýváno. 

Expozice v jedné z místností

Druhé patro bylo centrem věže a reprezentativním místem krále. Zde se uzavíraly historické dohody a politická rozhodnutí. Prostor byl při jedné z úprav v polovině 14. století zvětšen odstraněním původní podlahy mezi druhým a třetím patrem. V souvislosti s přestavbou byl prostor uzavřen gotickou klenbou. Vznikla tu kaple s oltářem a nová místnost vpravo od vchodu. Stěny byly očištěny a na nich vymalovány fresky. 

Pokud se podíváte vzhůru, uvidíte vstup k místnosti v původním třetím patře. Je možné, že to byla královská ložnice. Aby bylo možné se sem dostat, k tomu sloužilo dřevěné schodiště s balkonem. Schodiště je dnes odstraněno, avšak zbytky balkonu jsou zřetelné. Vpravo vedle vchodu jsou mohutné dřevěné dveře, vedoucí k další místnosti a toaletě. Dveře byly zřízeny v 17. století, kdy místnost sloužila jako vězení. 

Projekce na stěnu

Třetí poschodí je taktéž zvýšené při úpravách ve 14. století. Valená klenba pochází ze 17. století, kdy věž sloužila jako dělostřelecká a strop musel unést 4 děla. 

Není zcela jasné, k čemu byl centrální prostor využíván, možná i jako slavnostní sál. Otvor, který vidíte, mohl sloužit pro výtah do někdejšího pátého patra, kudy se dopravovala těžká břemena, která nešlo přenášet po úzkém točitém schodišti. 

Střešní terasa sloužila k obraně věže. Když v 17. století byla věž přebudována jako dělostřelecká, byla stržena středověká předprseň (široký násep, který za sebou vytváří krytou pozici pro střelce stojící na tzv. banketu. Výška předprsně, necelých 1,5 metru nad banketem, nabízela střelcům ochranu téměř celého těla) a věž byla tak snížena. Při opravách v letech 1893 až 94 byla věž opět zvýšena do podoby, kterou měla ve středověku. 

Z terasy vidíte jednak strategickou polohu věže Kärnan a někdejšího hradu, dále pak celý Helsingborg, Öresund a dánské pobřeží. 

Pod návrším, kde stojí věž, je dnes pulzující živé město, jehož návštěva, byť jen krátká, zanechá v návštěvníkovi hezké vzpomínky i představu někdejšího života v něm.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení