Španělská enkláva Llívia ve Francii

Jedete do Španělska autem a směřujete do Barcelony nebo i dál na západ k Zaragoze? Chcete se trochu toulat, ne jen počítat kilometry v hustém provozu na španělské východní dálnici? Tak to z francouzského Perpignanu vezměte v poklidu úbočím Pyrenejí přes Prades a Mont-Louis do Puigcerdy. A když už jste jen kousíček od francouzsko-španělské hranice a máte čas nebo potřebujete přestávku, odbočte a navštivte městečko Llívia na náhorní planině Cerdanya Plain v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů.

Llívia sama o sobě není nikterak atraktivní, vlastně nejzajímavější je na ní fakt, že i když se nachází jakoby ve Francii, patří ke Španělskému království.

Llívia

Na kopci nad Llívií vlaje vlajka u rozvalin malého hradu. Když k němu vystoupáte, můžete se projít po zbytcích hradebních zdí, pak je tu ještě pár sklepení, ruiny polokruhových věží, zbytky studny a stará dlážděná příjezdová cesta. Výhled odsud na celou náhorní planinu je náramný, a tak strategická poloha předurčila tento kopec k osídlení i k obraně území. Ale jak už to tak bývá, o takovou polohu, zvláště na přirozené geografické hranici hor, se často bojovalo, a tak výstavbu osídlení střídalo dobývání a ničení.

Cedule s informacemi sdělují, že kopec byl opevněn snad již za Římanů, zcela jistě za Vizigótů v 7. století, o sto let později ho ovládali Maurové. I v dalších stoletích se tu bojovalo o území a moc, někdy to byli Katalánci proti Francouzům, jindy katalánský král naopak získal podporu Francouzů za to, že se vzdal jiného svého území. Nakonec v roce 1478 se pevnost v Llívii vzdala po čtrnáctiměsíčním obléhání francouzskému králi a Louis XI nařídil její totální demolici, aby již nemohla sloužit jako základna vzbouřenců.

Sporadickým pokusům o znovuosídlení učinil konec takzvaný Pyrenejský mír z roku 1659. Podle něj všechny vesnice na severní straně Pyrenejí měly připadnout Francii. Ale Llívia již měla městská práva, dekret se na ni nevztahoval, a tak zůstala pod španělskou, respektive katalánskou správou. Celá enkláva s městečkem a okolními pozemky má rozlohu pouhých 12,9 kilometrů čtverečních a žije tu asi 1 500 obyvatel. Na španělskou hranici to odsud máte už jen asi kilometr.

Magda Pecoldová