Je Molde (Mølde) ještě město růží?

Při svých cestách na sever Evropy projíždíme známá i méně známá místa. Pokud však náhodou nebo se záměrem zastavíme i v místě, které není tučně zapsané v nějakém "Bedekru", zjistíme, že by se tam mělo objevit. Takovým méně navštěvovaným místem (na trasách našich CK) je i "Město růží - Mølde" v Norsku.

Molde je správní středisko kraje Møre a Romsdal s cca 33 tisíci obyvatel ležící na severním břehu Moldefjordu (součást Romsdalsfjordu). Vznikalo postupně jako přirozené místo obchodu již ve středověku. Městská práva získalo v roce 1614. Postupně se rozrůstalo v i průběhu 18. a 19. století a stávalo se norským centrem textilního a oděvního průmyslu. Rostl i jeho význam coby významného turistického cíle. Z centra města je nádherný výhled na 222 zasněžených hor na obzoru přes fjord, známý jako „Moldské panorama“. Nepřekvapí proto, že je to místo s nejčastějším motivem pro fotografování. Dnes je to se sněhem, který z vrcholků hor mizí, již horší. Ať už si vyberete návštěvu a prohlídku místních atraktivit, procházku růžovým sadem u kostela nebo vychutnání kávy na pobřeží, Molde bude vždy okouzlující svojí přátelskou a nenapodobitelnou atmosférou.

Historie osídlení Molde byla vždy spjata s polohou města na okraji fjordu. Jeho strategické postavení bylo určujícím faktorem pro rozvoj osídlení i obchodu již ve středověku. V dobách, kdy bylo celé Norsko, chudá a zapomenutá země kdesi na severu, Molde vzkvétalo díky své výhodné pozici u fjordu, a tím i blízkého moře, a tudíž díky obchodu spojením s evropskými zeměmi.

Ale minulost nebyla vždy jen příznivá. Tvrdé přírodní podmínky (malá doba ledová), ale i jiné pohromy, byly ve středověku na denním pořádku. Fjord však naštěstí poskytl záchranu v době nepříznivé. Ryby z něj, které jsou dokonce vyobrazeny ve znaku města, znamenaly pro obyvatele jistotu přežití. Říká se, že v čase hladomoru zachránila Molde velryba, která do města nahnala hejna sleďů. Právě díky sleďům, jejich zpracování a vývozu, získalo Molde v 18. století status města a dostalo se tak na úroveň Bergenu nebo Trondheimu. 

Od 19. století neláká fjord jen obchodníky a rybáře, ale i turisty. Idylickou atmosféru zvýrazňují dřevěné domky sytých barev a zdejší vyhlášené zahrady s růžemi, které daly městu přívlastek „Město růží“. Ze starého Molde toho ale moc nezbylo – jeho zkázou byla druhá světová válka. Nepoškozeno zůstalo jen pár domů, kterých si Norové velice váží a pečlivě se o ně starají, ze zahrad pak je dnes jen připomínka růžového sadu u katedrály. 

Po válce začalo vznikat moderní Molde – centrum administrativy, vzdělanosti a kultury. Byla postavena moderní radnice, sídlo krajského úřadu, katedrála, hotely (panoramatický Scandic Seilet Hotel), fotbalový stadion, divadlo, kulturní dům nesoucí jméno spisovatele Bjørnsterne Bjørnsona, (Nobelova cena), ale rostou i moderní sídliště zasazená do úchvatné přírodní kulisy.

Katedrála v Molde je ukázkovým příkladem norské architektury. Dostavěna byla v roce 1957 a je jedním z nejvýznamnějších kostelů v kraji Romsdal. Z vedle ní stojící věže se naskýtají úchvatné výhledy na fjord a hory v okolí. Za prohlídku a posezení stojí růžový sad kolem, který návštěvníka omámí nádhernou a intenzivní vůní zdejší královny květin – růží. Katedrála je také důležitým kulturním centrem, kde se konají koncerty a další kulturní akce pro místní i turisty.

Molde patří se svými dvaceti třemi tisíci obyvatel spíš k větším městům v Norsku. Je městem krajským, a tak hlavním zdrojem obživy již není tradiční rybolov a zpracování dřeva, nýbrž práce v samosprávě a službách. Je také městem kultury a vzdělanosti. V červenci je pořádán jazzový festival (Moldejazz). Během roku funguje známý jazzový klub Jazzgutten. V srpnu pak festival literární. Zdejší vysoká škol je zaměřena na logistiku, a studují zde studenti z celého Norska.

Molde je známé jako „Město růží“, poloha u Moldefjordu se vyznačuje mírným klimatem s relativně mírnými zimami a chladnějšími až teplými léty. (Pokud hovoříme o klimatu a jeho průměrném stavu, pak to neznamená, že se nevyskytují i extrémní hodnoty. V letošním roce (červenec 2025) byla naměřena rekordní letní teplota 32,2 oC. Rekordně nízká teplota -17 °C byla naměřena v lednu i únoru 2010). To vedlo v minulosti ke vzniku pověstných zahrad a v nich pěstovaných růží. Dnes již zahrady neexistují, zůstala však vzpomínka v názvu města. S růžemi se však lze setkat jako s výzdobou po ulicích.

Pokud máme více času, pak stojí zajet (či po červené značce dojít) na vyhlídku 400 metrů nad městem. Nebo zajet k Atlantické silnici (provoz od 2005), která byla zvolena norskou stavbou století. Je postavena na mostech, náspech a malých ostrovech od obcí Vikan a Vevang až po Averøyu. V okolí města lze navštívit jeskyni Bremsnes s mezolitickými nálezy nebo roubené kostely. 

V každém případě je i jen několika hodinová zastávka v Molde (spolu s jízdou na trajektu) zajímavá a odkryjí se nám nejenom krásy zdejší přírody, ale i velkolepá minulost a inspirující současnost.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení