Görlitz, město na hranici.

Görlitz (Zhořelec) leží na hraniční řece Nise severně od Frýdlantského výběžku. Toto jméno se objevuje už roku 1071, kdy císař Heinrich IV. daroval biskupovi z Míšně vesnici s bohatým okolím. Díky příhodnému terénu tu vedly staré obchodní cesty, které zde překračovaly řeku Nisu.

Počátkem 12. století založil k ochraně těchto cest kníže Soběslav hrad. Příznivá poloha a bohatý obchod vedly rychle k rozkvětu malé osady. Roku 1220 se Görlitz stal městem. Postupně získával řadu privilegií, např. celní volnost pro export do Čech, nejvyšší soudní pravomoc nad všemi obyvateli v okolí včetně šlechty a monopol na modré barvivo. Veškeré barevné látky z Durynska vyvážené na východ musely projít přes město. Zde brali další obchod do svých rukou místní obchodníci a tak rychle bohatli.

Ve 14. století se město spojilo ještě s dalšími pěti a vytvořilo tak zvané šestiměstí (Bautzen, Zittau, Kamenz, Löbau a Lauban) proti loupeživým rytířům, cechovní opozici a šlechtě, které vadil vliv, význam a síla města. Takový napjatý vztah vyvolával řadu sporů a potyček. Zajímavostí z historie je, že po husitských válkách obsadila radu města skupina prohusitsky orientovaných příznivců Jiřího z Poděbrad a svůj vliv si podržela až do šedesátých let 15. století. Když se nakonec město Görlitz dostalo pod vládu šlechty, muselo platit řadu pohledávek a pokut. Hospodářský rozvoj byl nadlouho zastaven a bývalou slávu připomínaly jen stavební památky. Roku 1565 bylo založeno görlitzské gymnázium, které se vypracovalo k předním centrům humanistického vzdělání. Jednou z významných osobností té doby byl i Bartholomeus Sculetus, stejně známý historik jako matematik. Nakreslil první mapy Horní Lužice a podílel se i na přípravě gregoriánského kalendáře. Další osobností byl filosof Jakob Böhme.

Ve třicetileté válce se město zadlužilo a zchudlo. Když bylo 1639 připojeno k Saskému kurfiřství, bylo to již jen provinční městečko. Ještě jednou se trochu pozvedlo, ale napoleonské války těmto snahám učinily konec. Roku 1815 bylo připojeno k Prusku a rozvíjející se průmysl ho opět pozvedl. Bylo vybudováno železniční spojení s Drážďany a Berlínem.

Druhá světová válka se naštěstí města nedotkla svou ničivou silou a poválečný vývoj z města vytvořil poměrně silné středisko na nově vzniklé hranici s Polskem, která ho rozdělila na německou a menší polskou část. Dnes je Görlitz významným střediskem tohoto hraničního prostoru v rámci euroregionu Nisa. Bohatou historii města dnes připomínají stavební památky.

Vydejme se na krátkou procházku. Své putování začneme ve středu města u kostela Panny Marie. Je to stavba původně ze 14. století, ale dnešní podoba je z doby po přestavbě z 15. století. Kostel slouží také k varhanním koncertům. Vedle něho je obchodní centrum orientované do náměstí, které nese jméno po jednom ze starostů, Demianinovi. Přes náměstí je asi sedm set let stará věž Dicke Turm. Má na svých zdech pískovcový znak města. Úzký park s alejí ukazuje, kudy v minulosti od věže vedly hradby, jejichž součástí věž byla. Vlevo od věže je velmi zajímavé muzeum a Annenkapelle pro bohaté obchodníky ze 16. století. Pozoruhodné jsou v ní pozdně gotické sochy.

Projdeme úzkou uličkou podél kaple k divadlu nesoucímu jméno básníka období realismu G. Hauptmanna. Za divadlem je velmi zajímavá stavba kruhového půdorysu - Kaisertrutz. Své jméno získala ve třicetileté válce díky vzdorovitým obráncům. Dnes je součástí muzea a obsahuje historické sbírky z prvopočátků historie města až po současnost. Přes ulici stojí další zajímavá stavba - Reichenbacher Turm. Ve zdech jsou erby měst šestiměstí a zemí, ke kterým Görlitz v minulosti patřil. Z vyhlídkového ochozu je velmi pěkný rozhled na město i jeho okolí. Průchodem ve věži se dostaneme na hlavní náměstí. Zde se v minulosti konaly významné trhy a bydleli tu nejbohatší a nejvýznamnější měšťané. Velmi pěkně opravené fasády připomínají někdejší slávu. V dolní části náměstí je kostel Svaté Trojice ze 13. století. Celkově však byl dostavěn až ve století 15. Známý je tu oltář „Zlatá Maria“ z roku 1515. Podél kostela projdeme na dolní náměstí. Zde začíná nejstarší část města z počátku 13. století.

Na náměstí je řada architektonických skvostů různých dob. Míjíme krásně zdobené schodiště na boku radnice, nad ním je vysoká věž s orlojem a hodinami. Je tu i „šeptající oblouk“ - kamenná zárubeň domovních vrat, kdy šeptající osoba na jedné straně oblouku je slyšet na straně druhé, i když mluví opravdu jen téměř neslyšně. Jsou tu i zajímavé sluneční hodiny na domě Jakoba Böhmeho.

Ke gotickému kostelu Peterskirche je to z náměstí již jen kousek. Z ochozů kolem je vidět na hraniční řeku Nisu a polskou část města. Kostel se proslavil svými varhanami. Novogotické věže jsou však až z 19. století. Úzkými uličkami starého města, které nám připomínají Prahu, se dojde až k Nikolaiturm, která byla součástí původních hradeb. Na nedalekém hřbitůvku je pochován Jakob Böhme a Goethova přítelkyně M. Herzliebová.

Dnes má Görlitz asi 70 tisíc obyvatel, je průmyslovým městem - výroba vagonů a elektrotechnika. Je městem vysokoškolským a jeho zajímavostí je, že přes něj prochází 15. poledník, který připomíná pomníček v podobě globu u městských sadů nedaleko hraničního přechodu do Polska. Nelze v jednom krátkém článečku vypsat všechny zajímavosti města. Proto vy, kteří si chcete udělat pěkný výlet, máte zde možnost a pokud ji využijete, zjistíte, jak je toto město zajímavé a krásné.
 

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení