Co může Rusko ztratit předáním jižních Kuril Japonsku ?

Územní spor mezi Japonskem a Ruskem o jižní část Kurilského souostroví se táhne léta a brání uzavření oficiální mírové smlouvy mezi oběma státy.

Územní spor mezi Japonskem a Ruskem o jižní část Kurilského souostroví (ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a drobná ostrovní skupina Habomai) se táhne léta a brání uzavření oficiální mírové smlouvy mezi oběma státy. Ze strany SSSR a dnes Ruska jde možná o odvetu za to, že když v roce 1875 Rusové vyměnili svou (severní) část Kuril za dosud japonskou jižní polovinu ostrova Sachalin, Japonsko po vyhrané rusko-japonské válce (1905) jižní Sachalin opět obsadilo a drželo do roku 1945.

Hlavní důvody však se vší pravděpodobností leží v ekonomické oblasti. Nejde jen o samotné ostrovy vulkanického původu, které zaujímají plochu 8 tisíc kilometrů čtverečních, na níž žije něco přes 15 tisíc obyvatel. Skalnatý povrch a drsné podnebí nepřejí příliš zemědělství ani jinému využití. Skutečným bohatstvím je dvě stě mil široká ekonomická mořská zóna. Biologické zdroje této zóny s nejcennějšími druhy ryb, měkkýšů, korytnatců a řas lze vyčíslit na miliardy dolarů. Jsou tam podmínky pro rozvoj mořské "živočišné výroby", pro chov tuleňů a také zásoby uhlovodíku. Kromě toho, dokud ostrovy patří Rusku, je Ochotské moře prakticky jeho vnitřním mořem.

(Převzato z věstníku Země a cesty vydávaném Zeměpisným sdružením Brno.)
 

Jan Bína
Zeměpisné sdružení