Čeští vězni v Thajsku - náhlá smrt

Při naší nedávné návštěvě thajského Bangkoku jsme s přítelem v našem hotelu objevili na tabuli upozornění psané česky: "Navštivte naše vězně odsouzené k 50. letům života." Máme na tuto záležitost poměrně vyhraněný názor a nikoho z těch tří (dva Češi a jeden Slovák) neznáme. Když jsme si však přečetli, kromě jiného, že jeden z nich měl za 6 let jen 4 návštěvy, tak jsme se přece jen do věznice Bangkwang vydali.

Náhodou jsme měli možnost setkat se právě s tímto vězněm, jménem Radek Hanykovics. Čekali jsme na něho téměř hodinu a když konečně přišel, omlouval se roztřeseným hlasem a se slzami v očích, že byl v nemocnici tlumočit dalšímu vězni, Slovákovi Ivanovi Zavadilkovi, a vyslovil obavu, že umírá. Ve více než hodinovém dialogu vedeném křikem (vedle nás byly další návštěvy a další vězni) přes dvě husté pletivové sítě, vzdálené téměř dva metry, jsme se dozvěděli o podmínkách, ve kterých zde žijí. Velmi stručně: jídlo, které je pro Thajce zcela vyhovující, je pro Evropana nestravitelné, takže evropští vězni jsou nuceni vařit si sami, z prostředků, které jim musí posílat rodina. Na měsíc potřebuje minimálně ekvivalent 3000 Kč. Platit musejí za všechno i za pitnou vodu. Každý vězeň má k životu asi jeden metr čtvereční, zdravotní péče je téměř nulová.

Dnes, 14 dní po návratu domů mi přišel od R. Hanykovicse dopis, ze kterého si dovolím kousek citovat: "S velkou hořkostí a bolestí ve svém srdci jsem vám nucen sdělit, že můj přítel Ivan, člověk, kterému jste se také snažili pomoci, úterkem, den po vaší návštěvě, 4.6.2002 hodinu po půlnoci zemřel. Nezemřel na nemoc či úraz, nýbrž na lidskou (čti thajskou) lhostejnost a totální ignoraci zdejšího lazaretního personálu. Ivanova smrt byla způsobena krvácejícím žaludečním vředem. Na to se přeci v civilizovaném světě neumírá.”

Apelujeme na všechny, kdo cestují do Bangkoku. Bez ohledu na váš názor na vinu a trest či jejich přiměřenost. Pomozte prosím zbylým dvěma českým vězňům nejenom ulehčit nelehké podmínky zdejšího vězení, ale bez přehánění - přežít.

Navštivte je a přineste jim cokoli; hlavně jídlo, věci denní potřeby (mýdlo, prací prášek, poštovní známky, papír), ovoce, cokoli ke čtení, ošacení, vše, co by jste chtěli před návratem domů vyhodit atd. Co nebudou potřebovat pro sebe, vymění hlavně za jídlo. Pomozte, prosím, pomozte!

Dopravit se do věznice není jednoduché, proto si tuto adresu nechte napsat v hotelu nebo v turist infu thajsky: "BANGKWANG CENTRAL PRISON, BUILDING N.2, SUAN YAI, NONTHABURI ROAD 117" Pojedete autobusem 32 nebo 64 ze zastávky proti hlavní informační kanceláři v ulici Phra Athit Road do čtvrti Nonthaburi (asi 30 min), odkud je to asi 15 minut pěšky do věznice. Všude ukazujte lísteček s adresou. Návštěvní hodiny: pondělí - pátek   8:30 - 11:30.

Veronika Stibalová