Hlavní stránka

Ledovce, laviny, řeky, jezera a vodopády Islandu

(20.08.2002)

Mezi nejtypičtější znaky Islandu patří ledovce, které pokrývají plochu téměř 12000 km čtverečných. Během posledních několika desetiletí se očividně zmenšují především oteplováním a některé menší dokonce zmizely. Nadmořská výška zalednění je nejnižší na severozápadě ostrova (750 m n. m.), nejvyšší pak na jeho severním středu.

Ledovec Vatnajökullu (asi 1500 m n. m.). Na Islandu se nachází všechny typy ledovců od malých až k obrovským ledovcovým čepicím připomínající vnitrozemský led Grónska. Tyto obrovské ledovcové čepice jsou odvodňovány širokými lalokovitými průchody nebo údolními ledovci alpínského typu.

Největším ledovcem v Evropě je Vatnajökull na jihovýchodě Islandu o rozloze 8400 km2. Tato rozloha se rovná součtu rozloh všech evropských ledovců dohromady. Led dosahuje tloušťky 1000 metrů, jedna z jeho jižních částí Breidamerkurjökull sestupuje až na úroveň moře. Další velké ledovcové čepice Langjökull (1025 km2) a Hofsjökull (990 km2) se nacházejí v centrální vyvýšenině. Mýrdalsjökull (700 km2) a Drangajökull (200 km2) jsou na severozápadě země. Na vrcholu Snaefelsness je jeden z nejmenších ledovců Snaefelsjökull, který umožňuje fascinující pohled na západ Slunce. Islandské ledovce jsou vzrušujícím cílem pro mnoho dobrodruhů. Jsou nebezpečné pro přechody především díky riftům a rozsedlinám v ledu.

Laviny

Jsou časté na severozápadě, severu a východě Islandu, kde se nacházejí strmé svahy hor, které jsou pokryty hlubokým sněhem. Jsou nebezpečné pro obydlené oblasti. V mnohých z těchto oblastí bývaly farmy, ale většina z nich byla zničena právě lavinami. Největší škody způsobila lavina, která zničila velkou továrnu na zpracování ryb ve městě Neskaupstadur na východním pobřeží. Při tomto neštěstí bylo pobořeno několik domů a zahynulo 13 lidí.

Řeky a jezera

Řeky jsou četné a relativně velké díky bohatým srážkám a množství vody z tajících ledovců. Žádná z řek však není splavná vzhledem k častým rychlým proudům. Většina řek si razí cestu z ledovců a je obohacována o zbytky, kal a mají často žlutohnědou barvu. Nejdelší Thjórsá tekoucí na jihu je 230 km dlouhá a její průměrný průtok je 385 m3/s. Dalšími co do velikosti jsou Jökulsá á Fjöllum na severovýchodě s déklou 206 km, Hvítá a Ölfusá na jihu, Skjalfandafljót na severu a Lagarfejót a Jökulsáábrú na východě.

Islandské řeky jsou zhruba dvou typů - ledovcové glaciální řeky a řeky čistých vod.

Glaciální řeky se obvykle rozvětvují do četných ramen více či méně propojených, kontinuálně mění svůj směr a rychlost při průtoku planinami ležícími pod ledovci. Toto je specifické pro řeky, které tečou jižně od Vatnajökullu.Tyto řeky po dlouhou dobu způsobovaly překážku při stavbě okružní silnice, protože pravidelně strhávaly mosty a části silnic této oblasti. Glaciální řeky mají maximální průtok v červenci a srpnu.

Řeky čistých vod jsou dvou druhů. Řeky prvního druhu odvodňují staré čedičové oblasti a mají proměnlivý průtok s maximem vody v pozdním jaře. Druhý druh odvodňuje regiony pokryté postglaciální lávou a obvykle mají malé rozdíly v průtoku, který je poměrně vyrovnaný. Jsou proto vhodné pro umístění hydroelektráren.

Islandská republika je bohatá na jezera, ale jde o jezera prostorově malá. Některá z těchto jezer byla formována poklesem jako např. Tingvallavatn a Kleifarvatn, další vyplnila ledovcově erudovaná údolí jako Lögurinn, Skorradalsvatn a některá další vznikla přehrazením lávovým proudem jako jsou Herisvatn a Mývatn. Několik málo jezer je přehrazeno ledem jako např. Graenalón. Mezi pět největších jezer Islandu podle rozlohy patří Tingvallavatn (83 km2), které je hluboké 109 metrů, Thórisvatn (68 km2), Lögurinn (52 km2), laguna jezera Hóp (45 km2) a “komáří jezero” Mývatn (38 km2). Jezero Mývatn je světově proslulé pro svoji fascinující scenérii s pseudokrátery a značné množství ptáků. Turisticky velmi atraktivní je ledovcové lagunové jezero Jökulsárlon na jihovýchodě země u Breidamerjökullu jihozápadně od města Höfn.

Vodopády

Dalším charakteristickým znakem mladé islandské krajiny jsou vodopády, často velice impresivní. Mezi nejznámější patří "zlatý" Gullfoss (s výškou 35 m), Dettifoss (44 metrů vysoký, 100 metrů široký, největší evropský vodopád co do množství protékající vody 500 m3/s), Skogafoss (61 metrů), Hundafoss, "božský" Godafoss (podobá se Niagaře, jen je nižší a užší), 200 metrů vysoký Glymur, 118 metrů padá voda čedičovými sloupy vodopádu Hengifoss, podobný, ale nižší je Svartifoss, velmi "pohledný" je Ófaerufoss, jen 11 metrů padá voda ze Selfossu.

Technicky využitelná hydroenergetická kapacita na Islandu se odhaduje na 64000 GWh ročně, z toho 45000 GWh se považuje za ekonomicky možné využít. Zatím se však využívá jen kolem 4200 GWh ročně, tj. jen 9 % využitelné kapacity (údaj z roku 1996).


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress