Islandská vegetace a fauna | (23.08.2002) |
Pouze jedna čtvrtina rozlohy Islandu má souvislý rostlinný pokryv především vlivem nepřízně klimatu, vulkanické aktivity, pohybů ledovců a nadměrného vypásání. Ke zhoršení stavu vegetace došlo především během jedenáctí století lidského osídlení, jež bylo doprovázeno extenzivní erozí půdy. Kdysi velmi rozšířené březové lesy byly zničeny nelítostným kácením a pastvou. Dnes jsou zachovány pouze sporadické zbytky. Již sto let jsou činěny kroky k prevenci nadměrné eroze a dochází k pozvolnému zalesňování, znovu osazování a oplocování půdy, aby z ní nemohly odejít pasoucí se ovce. V posledním desetiletí se provádí rozsáhlé zalesňování (v průměru se jedná o 400000 nových stromků, tj. asi 15 stromků na obyvatele za rok). Největší stromy lze nalézt v březových hájích Hallormsstadarskóguru na východě a Vaglaskóguru na severu země. Rozsáhlé oblasti jsou chráněny před vypásáním. Značných úspěchů při protierozních opatřeních bylo dosaženo vysazováním aljašské lupiny a aljašského vlčího bobu. Celkově má vegetace subarktický charakter s hojností trav, ostřic a příbuzných druhů. Pastviny, močály a marše jsou rozsáhlé, nachází se zde také hodně vřesovišť slatinišť. Přesto v celé zemi i v osídlených nížinách jsou rozsáhlé oblasti obnažených kamenů, kamenitých pouští, písečných pustin a lávových polí. Na Islandu se vyskytuje 470 druhů původních cévnatých rostlin především nižšího vzrůstu a asi polovina z nich je považována za pozůstatky z doby ledové. Nejčastěji se vegetace skládá z nízkých křovisek, keřů, zejména vřesů, vraního oka, močálovitých borůvek, vrb a zakrslých bříz. Lávová pole zejména na jihozápadě jsou často pokryta lišejníky (na 500 druhů) a mechy (také na 500 druhů). Ve vyšších polohách lišejníků přibývá, později jsou mechy a lišejníky nahrazovány komunitami vyšších rostlin. FaunaNa počátku osídlování v 9. století byla jediným savcem arktická liška. Ta se zde stále poměrně hojně vyskytuje. V pozdějších letech byla na Island zavlečena hnědá krysa, černá krysa, myš domácí i myš polní. Sobi byli dovezeni koncem 18. století z Norska, dnes jich hodně žije divoce v horách na východě země. Bylo vysazeno téměř dva tisíce kusů norků na farmách pro chov kůže, ale bohužel mnoho z nich uteklo do volné přírody a zde způsobili mnoho škod na ptactvu i sladkovodních rybách. Mezi málo vítané návštěvníky patří na krách občas přijíždějící medvědi. V islandských vodách se nachází asi 17 druhů velryb a dva druhy tuleňů. Nejčastěji je vidět šedé tuleně, další druhy tuleňů navštěvují Island v zimě. Z domácích zvířat se chovají ovce, koně, vepři, kozy, psi, kočky, slepice, husy kachny, krocani a také holubi. Island navštěvuje více jak 300 druhů ptáků, z nich 73 zde hnízdí pravidelně. Jde vesměs o tažné ptáky, 30 druhů ptáků je přelétavých, ti zůstávají sice přes zimu, ale v létě se stěhují za potravou.Zbytek tvoří ptáci, kteří přilétají náhodně. Mezi nejčastěji se vyskytující ptáky patří mořští ptáci. Nejoslavovanějším islandským ptákem je dravec Gyrfalkon, což je velký arktický sokol s černými, šedivými a bílými pruhy. Již v minulosti byl vysoce ceněn a vyvážen po celé Evropě, dokonce až na Střední východ. Nyní je celoročně chráněn. Dalším chráněným dravcem je obrovský běloocasý orel, dále malý evropský sokol. Poměrně často se vyskytuje i tetřev s opeřenýma nohama a chodidly, význam mají kajky pro své peří a proto jsou chráněny zákonem na ochranu ptactva. Na Islandu žijí dva druhy sov, vyskytuje se i racek a špaček, havran, strnad sněžný atd. Island je jednou z hlavních základen pro chov potápivých ptáků. Jezero Mývatn je místem největšího výskytu. V okolí jezera hnízdí 16 druhů kachen včetně dvou amerických druhů. Na jezerech poblíž centrálního pohoří se často objevuje labuť obrovská. Při pobřeží se na klifech nachází kolonie mořských ptáků, někteří jsou loveni jako potrava nebo se sbírají jejich vejce. Z hmyzu se zde vyskytuje asi 800 druhů - mouchy, komáři, vyskytují se brouci i včely, nenajdeme však mravence. Hodně se vyskytují můry, motýli (červený admirál). Na Islandu nežijí plazi ani obojživelníci. V řekách žijí lososi, pstruzi, úhoři. Plankton v řekách zajišťuje optimální podmínky pro bohatý mořský život. Sladkovodních ryb je na 150 druhů, pro rybný průmysl jsou významné tresky, sledi, tuňáci, platýzi, mřenky. V mořích žijí slanečci, garnáti, hřebenatky, humři, škeble. Islandské rybářské zóny Island měl od roku 1944, kdy se stal samostatným nezávislým státem,
čtyři mezinárodní spory se Spojeným královstvím ohledně rozsahu rybářských
zón. V roce 1952 se jednalo o 4 námořní míle, v roce 1958 o 12 mil,
v roce 1972 o 50 mil a od roku 1975 rozšířil Island svá loviště ryb
do vzdálenosti 200 mil od svého výsostného území. | |
| Další články z tohoto státu | Další články tohoto autora |
 |
 |
 | |
 | |
 | |
| |
 | |
 | |
 | |
| |
| |
 | |
 | |
| |
| |
 | |
 | |
|
Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online.
Bližší informace naleznete zde.
1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress