Newgrange a archeologické lokality v údolí řeky Boyne

Široké údolí řeky Boyne v Irsku nabízí podobně jako Carnac ve Francii jedno z největších výskytů megalitických staveb v Evropě. Na necelých 8 kilometrech čtverečných, v místech, kde řeka tvoří jakousi smyčku, je soustředěno okolo dvaceti chodbových hrobů, k vidění jsou tu k nebi se tyčící kameny, mohyly i ohrady. Na tu největší místní pozoruhodnost - Newgrange - narazili ale muži hledající stavební materiál zcela náhodou. Psal se rok 1699 a nálezci označili hrobku jako jeskyni.

Nejdříve panovala domněnka, že jde o pohřebiště keltských králů z království Tara, které údajně vzniklo v prvních letech našeho letopočtu. Jiní badatelé se zase domnívali, že stavba mohyly koresponduje se středomořskými stavbami a šachtovými hroby v Mykénách a že ji stavěli přistěhovalci z těchto míst. Dnes víme, že ji stavěli předci Irů a že tato stavba je o mnoho starší. Je dokonce starší než Stonehenge a je také starší než egyptské pyramidy.

Nekorigovaná data radiokarbonové metody ukazují na 2500 let před Kristem, po kalibraci měřítka let pomocí letokruhů na starých stromech byla data upravena na 3200 let př. n. l. Při radiokarbonové metodě byl měřen kus dřevěného uhlí ze spálené půdy používané staviteli hrobu k utěsnění otvorů ve střeše. Vzorků pro datování bylo 11 a byly měřeny nezávisle na sobě na univerzitě v Belfastu a v laboratořích v Groningenu v Holandsku. Nemůže být proto pochyb, ač je to k nevíře, že hrobka v Newgrange je o několik století starší než egyptské pyramidy.

Zdejší oblast je v irské literatuře oslavována jako sídlo Boynů a je nepochybné, že v polovině 3. tisíciletí, tedy v době, kdy vznikla hrobka Newgrange, prožívala svůj rozkvět.

Ve své restaurované podobě je současné Newgrange pravděpodobně jedním z nejzajímavějších prehistorických míst na světě. Podle podrobných výsledků výzkumů se dá usoudit, že se monument stavěl asi 30 let. K centrální hrobce se třemi výklenky vede chodba široká 0,9 metru a dlouhá 16,7 metru, orámovaná velkými monolity. U vchodu je výška chodby 1,5 metru a postupně se zvyšuje směrem k hrobce až na dvojnásobek. Hrobka i chodba byly pečlivě izolovány proti průniku vody a na ně bylo navršeno přibližně 200 000 tun střídajících se vrstev malých kamenů a hlíny, které vytvořily nad hrobkou návrší. Původně měla výšku 12,2 metru, plochý vrchol a šikmé stěny pokryté třpytícími se bílými křemennými oblázky uloženými v jílu. Vchodová fasáda byla také pokryta křemenem, tak jak je to dnes po rekonstrukci.

Mohyla je u jihovýchodního vchodu ohraničena 97 kameny. Nejtěžší z nich mají více než 10 tun. Jak sem tak těžké balvany byly dopraveny, to je jen jedna z otevřených otázek obestírajících tuto pozoruhodnou hrobku. Není jasné, proč byly v tak pečlivě vybudovaném hrobě pohřbeny ostatky pouze pěti lidí. Jak dlouho stavba trvala a kolik se na ní asi podílelo lidí? Některé kameny jsou ozdobeny různými geometrickými tvary, ale ozdoby některých kamenů byly v hrobce umístěny tak, že je návštěvník nemohl vidět. Proč tomu tak bylo? Byly tyto skryté tesané ornamenty důsledkem nějaké tajemné piety jejich tvořitelů, neviditelné smrtelníkovým očím, ale určené věčnosti?

Celé to mohutné návrší pak bylo ještě obklopeno kruhem velkých, vzpřímeně postavených balvanů, z nichž se zachovaly již jen dva nedaleko vchodu.

Vchod do hrobky byl původně zakryt těžkým kamenem, ale nad ním byla umístěna pečlivě zkonstruovaná škvíra. Profesor O'Kelly v roce 1963 přišel na to, že hrob je konstruován tak, aby tímto malým obdélníkovým průzorem v jeden jediný okamžik v roce posvítilo do hrobky světlo. Od té doby je to pravděpodobně nejznámější kamenná díra v celém Irsku. Stavitelé hrobky se museli dokonale vyznat v astronomii a otvor umístili přesně proti slunci v období zimního slunovratu. Jen jedno ráno v roce ozáří slunce na pouhých 17 minut vnitřek hrobky. Zlaté sluneční paprsky postupně proniknou skrz chodbu až k hrobní komoře. A funguje to stále, přestože od těch dob došlo k některým malým změnám v pozici Země vůči Slunci. Profesor O'Kelly tvrdí, že tomu bude tak dlouho, dokud bude mohyla stát.

Tato chvíle je natolik prodchnutá mystikou, výjimečností, úžasem i obdivem, že lístky na vstup do hrobky během této čtvrthodiny jsou vyprodány na několik let dopředu.

Základní informace:
Newgrange leží v hrabství Meath v Irské republice na březích řeky Boyne asi osm kilometrů západně od městečka Drogheda a přibližně ve vzdálenosti 50 kilometrů od Dublinu. V okruhu několika málo kilometrů se nacházejí ještě dvě další zpřístupněná pohřebiště - Knowth a Dowth, která jsou přibližně stejně velká jako Newgrange. Předpokládá se však, že vznikla o něco později a jsou na nich patrné ničivé stopy pozdějších dobyvatelů. Newgrange zůstal pravděpodobně tohoto ničení ušetřen, což by mohlo znamenat, že se na něj již tehdy pohlíželo se zvláštní úctou.

Na Seznam světového dědictví UNESCO byly archeologické lokality v údolí řeky Boyne zapsány v roce 1993.

Lumír Pecold