"Všechno, co se dá o nich dozvědět, je že tam stále ještě stojí", napsal o megalitických stavbách na Salisburské plošině Daniel Defoe. A vlastně dodnes o nich nevíme o mnoho víc. Proslulostí a záhadností se ale žádná z těchto staveb nevyrovná kamennému monumentu Stonehenge. Smysl a účel Stonehenge zůstává tajemstvím. Nevíme ani, kdo ho postavil a proč. Je zřejmé, že jeho stavitelé měli velmi dobré znalosti astronomie a geometrie. "Nejspíš jim pomáhal Newton nebo Einstein," komentoval jejich schopnosti astronom Sir Fred Hoyle.
Stonehenge vznikl v několika rozlišitelných stavebních fázích, přičemž mezi
některými z nich leží více než tisíc let. V první fázi stavby vznikl příkop
kruhového tvaru - to bylo pravděpodobně v roce 2950 před naším letopočtem. Na
určení tohoto data použili britští vědci poprvé v archeologii zdokonalenou metodu
určování stáří pomocí radioaktivního uhlíku zkombinovanou s inovovaným programem
matematické anylýzy. Později přibyly uvnitř příkopu dva koncentrické kruhy z
modrých kamenů kyzové měďnaté břidlice. Tyto kameny byly v další fázi
odstraněny a asi kolem roku 2300 před Kristem dostal Stonehenge přibližně podobu,
jakou známe dnes. Kolem roku 1600 př. n. l. byla stavba z neznámých důvodů
ponechána svému osudu.
Dominantní je především kruh z ohromných šedých pískovcových pilířů, které
dříve podpíraly horizontální překlady - těch se zachovalo již jen šest. Uvnitř
tohoto kruhu následuje nejdříve kruh z modrých kamenů a pak komplex obrovských
kamenných kvádrů postavených ve tvaru podkovy. Vždy dva pilíře nesly jeden
překlad. Uvnitř této podkovy je pak seřazena podkova z modrých kamenů a takzvaný
Oltářní kámen.
Zdá se, že různé generace stavitelů Stonehenge modré kameny vícekrát nově
uspořádaly. V každém případě právě tyto modré kameny byly podnětem k celé
řadě spekulací. Dle těch nejradikálnějších představ se na nynější místo
dostaly z Irska prostřednictvím magické síly kouzelníka Merlina, a do Irska je z
Afriky přinesli obři.
Pro jejich neobvyklé geologické složení se také dlouho myslelo, že pocházejí z
pohoří Prescelly v jižním Walesu a odtamtud že byly dopraveny po vodě na vorech. V
poslední době ovšem tuto teorii geologové zpochybnili, když zjistili, že tyto kameny
jsou příliš rozmanité, než aby mohly pocházet z jediného naleziště.
Pravděpodobně tedy byly do okolí Stonehenge doneseny z různých míst pohybem ledovce.
Co vlastně bylo Stonehenge - sluneční chrám, lunární observatoř, pramen
léčivé energie nebo místo pro kultovní obřady? Nabízejí se četné hypotézy, od
tajemných až po absurdní.
Geoffrey z Monmouthu v "History of the Kings of Britain" zaznamenal již ve
12. století domněnku, že kameny Stonehenge i jiných megalitů mají léčivé
vlastnosti.
Domněnky o astronomické observatoři podporuje například skutečnost, že přímka
procházející Podpadkovým a Oltářním kamenem směřuje k bodu na obzoru, kde
uprostřed léta vychází slunce. Lidé, kteří věří v náboženský význam
Stonehenge, tady každý rok oslavují den letního slunovratu.
V lidové tradici bývá Stonehenge nejčastěji dáván do souvislosti s druidy,
kteří měli o astronomické jevy zvláštní zájem. Ale tato teorie také pokulhává,
protože nebere v úvahu vysoké stáří Stonehenge. Druidové patří ke keltskému
kulturnímu okruhu, a přestože měli možná se Stonehenge něco společného, určitě
jej nepostavili.
Ani teorie spisovatelů Toma Lethbridge nebo Ericha von Dänikena o starověkých
návštěvnících z vesmíru nejsou udržitelné. Zcela určitě to nejsou gigantické
značky pro navigování letadel ani kosmických lodí. A tak dnes víme, k čemu určitě
tyto stavby nesloužily, ale jaký byl jejich skutečný význam to zůstává
tajemstvím.
Ve vzdálenosti jen asi 35 kilometrů od Stonehenge leží další z významných
megalitických staveb v hrabství Wiltschire - Avebury. Jde pravděpodobně o pozůstatky
největšího kruhu z kamenů na světě. Odhad udává, že původně ho tvořilo 274
balvanů a pravděpodobně existovalo ještě dalších 97 párů stejných kamenů,
které lemovaly příchodovou cestu. Celý prostor obklopoval Velký příkop široký 21
metrů, který vymezoval ohromný areál o rozloze téměř dvanácti hektarů. Uvnitř
byly z kamenů postaveny tři soustředné kruhy. Na rozdíl od Stonehenge tyto kameny
nebyly otesávány ani zdobeny, ale i tady byly všechny pokusy odhalit tajemství účelu
této stavby marné.
Co vedlo lidi z mladší doby kamenné někde kolem roku 2600 let př. n. l. k tomu,
aby stavěli tak ohromné stavby? Jaká síla to byla, že je přiměla věnovat tolik
energie na dopravu a vztyčování ohromných balvanů? To jsou otázky, na které už asi
nikdy nedostaneme odpověď, přesto ale když se ocitnete mezi těmi kameny, cítíte,
jak na vás vyzařují jakousi nepostihnutelnou spirituální sílu.
Základní informace:
Stonehenge leží na Salisburské plošině, tři kilometry na západ od
Amesbury v hrabství Wiltshir a 16 kilometrů severně od Salisbury, na křižovatce
silnic A 303 a A 344/360. Nejbižší železniční stanice jsou Salisbury a Grately, obě
vzdálené asi 16 kilometrů.
Stonhenge, Avebury a další megalitické stavby byly zapsány na Seznam světového
dědictví v roce 1986.
Lumír Pecold |