Antverpy máme v povědomí jako jeden z největších evropských přístavů a druhé belgické město po Bruselu. Na rozdíl od dvojjazyčného Bruselu, jímž prochází belgická jazyková a národnostní hranice mezi holandsky mluvícími Vlámy na severu a frankofonními Valony na jihu, jsou Antverpy čistě vlámské.
Historie města je dlouhá a nesmírně bohatá. Již v 9. století byly Antverpy
povýšeny na město a od té doby byly po tisíc let známé jako první obchodní a
přístavní město a tradičně nejsilnější vojenská pevnost v Belgii. Prvním
obdobím rozkvětu bylo 12. století, spojené s rozmachem soukenické výroby ve
Flandrech. V 15. století přesáhl počet obyvatel 100 000 a Antverpy prosluly jako
znamenité obchodní město. Hanza sem přenesla své hlavní sklady, Antverpy se staly
městem obchodu a finančnictví a antverpská burza byla pokládána za vzor později
založené burzy londýnské. V 16. století, za vlády krále Karla V. ze španělské
větve Habsburků (území Belgie bylo jednou z mnoha španělských držav) měly
Antverpy již čtvrt miliónu obyvatel. Byly pokládány za nejkrásnější město
křest’anského světa a co do významu nesporně první obchodní centrum světa. Tehdy
také došlo k mimořádnému rozkvětu umění, reprezentovaného vynikající vlámskou
malířskou školou. V roce 1510 zde byla založena slavná Akademie výtvarných umění,
která během krátké doby vychovala vynikající mistry vlámské školy, většinou
rodilé Antverpany jako jsou van Dyck, Calvaert, Jordaens, Breughel, Teniers, Crayer či
Floris. Na prvním místě mezi nimi vyniká Peter Paul Rubens, který se v dnešní době
turistického průmyslu stal hlavním symbolem Antverp, více než přístav, obchod či
diamanty. Na Rubense tu dnes narazíme doslova na každém kroku. Davy zahraničních
turistů, hlavně těch ze vzdálených zemí jako je Japonsko, kteří navštíví
Antverpy jednou za život a mají na ně vyhrazen omezený časový prostor, jsou
důmyslně a neomylně směrovány k Rubensovu domu. Před ním je vybudované moderní
prosklené audiovizuální středisko, kde nepřetržitě běží filmy natočené o
Rubensově životě a díle. Návštěvníci zde mohou zakoupit obrazové publikace,
videokazety, plakáty, reprodukce a další upomínkové předměty, vše s jménem a
symbolem Rubense.
Úpadek města a jeho proslulého umění přišel s reformací a válkou proti
Španělům. Pro nás může být zajímavé, že v 18. století, za vlády Marie Terezie,
patřily Antverpy po nějaký čas i Rakousku. Za napoleonských válek nad nimi získala
nadvládu Francie, po Napoleonově pádu připadly Holandsku a konečně od roku 1830 jsou
součástí belgického království.
Stavebně se Antverpy rozložily na pravém břehu řeky Scheldy (do češtiny byla v
minulosti překládána též Skalda), na počátku jejího širokého rozvětveného
ústí do Severního moře. Do města výrazně zasahuje příliv a odliv, což umožňuje
přístup i mohutným zaoceánským lodím. V minulosti zde bylo vybudováno 8 obchodních
námořních přístavů a 2 vnitrozemské říční přístavy na navazujících vodních
cestách (např. známý Albert Kanal). Staré hradby, které chránily historické jádro
města, byly v 19. století zbořeny a na jejich místě vznikly široké bulváry, parky
a mohutné budovy. Podél hradební linie se ale dochovala řada tvrzí a pevností,
které vynikají hlavně při pohledu od řeky. Dnes jsou v nich muzea nebo i
restaurační zařízení. Jejich názvy zní malebně a romanticky duchem starých
časů: Tęte de Flandre, Fort Isabelle, Fort St. Marie, Severní tvrz a Jižní tvrz...
Za vzorně udrženými a zrekonstruovanými průčelími výstavních domů na
nábřeží Scheldy se zvedá dominantní stavba celého města - krásná gotická
katedrála stavěná v letech 1422-1523. Stavba zasvěcená Panně Marii má úctyhodné
rozměry: délka 117 m, šířka 65 m, 7 lodí a 14 kaplí, její klenba se opírá o 125
štíhlých nosných sloupů. Vnějšímu pohledu dominuje 123 m vysoká bělostná věž,
zatímco nejvzácnější vnitřní ozdobou jsou tři Rubensovy obrazy.
Nejkrásnější částí města je historické jádro soustředěné okolo katedrály.
O primát nejnavštěvovanějšího a nejatraktivnějšího místa, skutečného středu
města, zde soupeří dvě náměstí. Jižně od katedrály je to Groenplaats (Zelené
náměstí) s Geefsovou sochou Rubense v nadživotní velikosti. Severozápadně od
katedrály směrem k řece je to zase náměstí Grote Markt, bývalé hlavní tržiště,
jemuž vévodí nádherná renesanční radnice. Na obou náměstích a v okolních
historických uličkách pulzuje bohatý život města dlouho přes půlnoc v desítkách
stylových hospod. Z dalších pamětihodností města zmíníme ještě kostel Svatého
Jakuba s Rubensovou hrobkou a obrazy van Dycka a Rubense či starý dům knihtiskařské
rodiny Plantinů proměněný v muzeum. Kulturní centrum Elzenveld na místě bývalého
kláštera představuje zase pozoruhodnou oázu klidu s možností rozjímání a dokonce
i nepříliš drahého ubytování, to vše za klášterní zdí uprostřed rušného
velkoměsta.
Antverpy rozhodně stojí za návštěvu a poučení, především pokud jde o vztah
jejich obyvatel k uchování a propagaci historického a kulturního bohatství jejich
města.
Zdeněk Lipský Zeměpisné sdružení |