Na Svalbardu jsou 3 národní parky, 3 přírodní rezervace, 15 ptačích parků, 3 rostlinné rezervace, celkem 30 000 km čtverečných, tj. polovina rozlohy souostroví. Ostrovy byly objeveny roku 1596.
Území o rozloze 62 924 km2 se nachází mezi 74°-81° s. z. š. 700
kilometrů severně od norského království. Tato území připadla k Norsku roku 1920
na základě mezinárodních dohod. Vzdálenost od severního pólu je 1 300
kilometrů.
Území tvoří Spitsbergen (Západní Špicberk), Nordaustandet (Severovýchodní
země), Edgeöya (Edgeův ostrov), Prins Karls Forl (Země
krále Karla), Barentsöya (Barentsův ostrov), Bílý ostrov a
řada menších ostrovů. Jeden z nich - Björn Oya (Medvědí
ostrov) je vzdálen 300 km na jih.
Svalbard znamená "chladné pobřeží" (v zimě klesají
teploty k - 40 °C, v létě díky Severoatlantskému proudu vystupují až k 15 °C.
Časté jsou vichřice a okolím se pohybují pro kabotážní plavbu nebezpečné
plovoucí ledové kry.
Objevení ložisek uhlí vedlo k podpisu smlouvy, podle níž ostrovy patří pod
správu Norska, ale právo těžit mají i jiné země (tohoto ustanovení využívá
pouze Rusko v Barentsburgu). Těžba probíhá v létě, tehdy počet obyvatel
dosahuje až 3 500. Správním střediskem ostrovů je Longyearbyen (1 000
stálých obyvatel). Město je pojmenováno po Američanu Johnu Monreou Longyearovi.
Ten v roce 1906 založil na Špicberkách první černouhelný důl. Místní
letiště nese název Airport Ny-Llesund.
Většina plochy ostrovů je zaledněna, z ledovců vyčnívají skalní štíty
hor - Špicberky (až 1 717 m n. m. - Newtontoppen) na 79° s. š. Podél
pobřeží zde žijí v zimě jen 3 druhy savců - lední medvěd, sob a polární
liška, v létě lze spatřit tuleně, mrože a velryby. Slunce nezapadá od 21.4. do
21.8., jen třetina území je během léta bez sněhu. V červenci stoupají
teploty až ke 20 °C. Na ostrovech je jen 33 kilometrů silnic.
Ostrov Jan Mayen (380 km2) leží asi 500 km východně od Grónska a
je pojmenován podle nizozemského mořeplavce, který žil v 17. stol. Správním
střediskem je Eggoya. Na tomto zaledněném ostrově je vyhaslá sopka Beernberg
(2 277 m n. m.). Ostrov je norským územím od roku 1929. Jeho součástí jsou
meteorologická, rozhlasová a navigační stanice. Žije zde trvale 25 obyvatel.
Zajímavostí jistě je, že druhou nejpočetnější skupinou obyvatel Svalbardu mimo
Norů (Rusové jsou zde většinou jako horníci na dobu určitou a neusazují se zde
trvale, po splnění pracovní smlouvy se navracejí do Ruska) jsou Thajky. Ty se sem
přivdaly jako manželky Norů a postupně za nimi z Thajska přicestovali přátelé
a příbuzní s cílem usadit se zde. V roce 2003 zde žilo asi 60 obyvatel
thajské národnosti.
Na Svalbardu se může usadit cizinec a to i bez pracovního povolení, nepotřebuje
ani povolení k pobytu. Musí se ale o sebe postarat sám, musí si sehnat
ubytování a zaměstnání.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |