Vybrané lokality z oblasti Českého lesa - 1

Oblast je znovu volná a přístupná každému, kdo chce obdivovat zdejší krásy a naslouchat bohaté historii. Znáte Babylon, Capartice, Čerchov, Českou Kubici, Díly nebo Klenčí pod Čerchovem?

Babylon
Známé rekreační středisko v mělkém, lesy obklopeném údolí kolem dvanáctihektarového průtočného rybníka Babylon (na Trhanovském potoce). Údolím prochází významná a po roce 1989 zejména kamionovou dopravou přetížená komunikace směřující k hraničnímu přechodu Folmava.
Ves Babylon vznikla jižně od nynějšího rybníka, v blízkosti jiného dnes již zaniklého rybníka. Po jeho staré hrázi vede vzhůru silnice k zastávce Českých drah.
První zmínky o dřevařské vsi se vztahují k roku 1587. Základy pro rekreační využití tzv. horního Pařezovského rybníka - Babylonu položili již na přelomu 19.-20. století hrabata Stadionové, kteří vlastnili Pařezovské rybníky i přilehlé lesy. Na hrázi rybníka Babylon nechali postavit hospodu s rybářskou chýší - "Baštírnu". Tento dřevěný objekt přežil až do nedávné doby. Již na počátku 20. století měl rybník písečné pláže, vznikaly tu první hotely a penziony. V současné době se může na plážích rekreovat až 3 000 rekreantů. Babylon je dopravně dostupný s Domažlicemi železnicí a autobusem. V těsné blízkosti koupaliště je rozsáhlé parkoviště. Babylon je křižovatkou značených turistických cest.

Capartice
Původně ves nacházející se asi 1 kilometr západně od Výhledů při silnici na hraniční přechod Lísková. Dnes je zde několik převážně rekreačně využívaných chat a chalup.
Capartice založil v roce 1705 hrabě Jan Stadion. Původní název byl Nepomuk. Obyvatelé měli zajišťovat dřevo pro stadionské hamry a sklárny. Chodové je nazývali "pasekáři" nebo pro jejich chudobu "caparty". Názvem capart byl v 17. století označován roztrhaný oděv, později vše roztrhané, potrhané, chatrné, také se tak nazývala malá políčka. Chudoba zdejších obyvatel se projevila i v názvu obce. V nejvyšším bodě staré zemské stezky stávala formanská hospoda "U zeleného stromu".
Capartice leží v nadmořské výšce 752 metrů nad mořem, nacházejí se v sedle pod hřebenem Haltravy (888 m n. m.). Jsou zde v zimě velmi vhodné sněhové i terénní podmínky pro lyžování. Capartice jsou východiskem pro haltravské hřebenovky a stezky na Čerchov.

Čerchov
Je nejvyšším vrcholem Českého lesa (1042 m n. m.) a zároveň neodmyslitelným symbolem okolí Domažlic. V letech 1948-1989 byl přístup k vrcholu znemožněn zátarasy a všude přítomnými pohraničníky. Teprve po listopadu 1989 se Čerchovu aspoň částečně navrací funkce "strážce" Českého lesa.
Dnes již téměř 110 letou historii Čerchova začali psát členové Klubu českých turistů v roce 1894, kdy na holé čerchovské skále vystavěli dřevěnou rozhlednu. Blízkost českými vlastenci hodně navštěvované České Kubice a přírodní prostředí způsobily, že v roce 1897 byla pod rozhlednou vystavěna "útulna" Klubu českých turistů. Podle projektanta stavby byla pojmenována "chýší Pasovského". V letech 1904-5 vyrostla na místě staré rozhledny nová, kamenná, tzv. Kurzova věž (vysoká 25 metrů). Po celý rok sloužila příchozím chata pod rozhlednou. Na vrchol Čerchova vedla od České studánky tzv. Hanova stezka. Její zbytky jsou v terénu ještě i dnes patrné. Severovýchodně od vrcholu vyvěrá pramen Emerichovy studny.
Po "vítězném únoru" byla tato bývalá rozhledna sevřena do prstence ostnatých drátů a celému okolí "vévodila" nevzhledná, pro vojenské účely vybudovaná strážní věž.

Česká Kubice
Ves roztroušená po stráních podél silnice z Babylonu na hraniční přechod Folmava, 10 kilometrů jihozápadně od Domažlic. Kubice, v jejímž jménu se odráží název říčky Chamu (Kouby), je připomínána poprvé roku 1685. Již od konce 19. století se projevovaly snahy českých vlastenců a turistů Kubici turisticky zpopularizovat. Původně bezvýznamná ves, ležící v srdci jihovýchodní části Českého lesa, se vedle Babylonu a Čerchova stala třetí nejnavštěvovanější lokalitou. V roce 1896 zde byl vybudován penzion "Krásnohorská" a poté i další "Na kovárně".
Období nepřístupnosti a nezájmu v letech 1948-1989 se na vzhledu obce pochopitelně projevilo, teprve po roce 1989 se tvář turistického letoviska obklopeného lesy čerchovského masivu změnila, naštěstí k nepoznání od dob nedávno minulých.
V České Kubici je velmi málo využívaná (zejména pro nákladní dopravu) pohraniční železniční stanice ČD na trati 180 Plzeň-Domažlice-Česká Kubice-Furth im Wald, zatím co sousední silniční přechod Folmava je naopak silně kamiony přetížen.

Díly
Původně dřevařská vesnice založená vrchností v roce 1788 na postřekovských dílech se nazývala Nový Postřekov. Po roce 1952 byl změněn název na Díly. Na rozdíl od předchozích lokalit Díly byly veřejnosti přístupné, hlavní "atrakcí" byl hotel Sádek pro pořádání "socialistických pracovních" oslav v příjemném prostředí s vynikající kuchyní.
Od hotelu jsou překrásné výhledy do horního Chodska. V obci je kaple z roku 1947, v zimě je na Sádku zprovozněn lyžařský vlek a dobře upravená sjezdovka. Obec je vzdálena 3 km od Klenčí pod Čerchovem.

Klenčí pod Čerchovem
Město v srdci Chodska ležící na úpatí Českého lesa 8 kilometrů západně od Domažlic v nadmořské výšce 497 m n. m. Poprvé je obec připomínána roku 1325. Střežila důležitou obchodní stezku do Bavorska. Jméno Klenčí připomíná volně rostoucí kleny, které se v okolí vyskytovaly ještě v 19. století.
V roce 1630 získali chodské vesnice Lamingenové. Na přímluvu Volfa Maxmiliána Lamingena získalo Klenčí pod Čerchovem městské privilegium a městský znak. Tentýž Lamingen (Lomikar) se stal hlavním aktérem sporu s jemu poddanými Chody. Tyto spory vyvrcholily popravou vůdce Chodů Jana Sladkého Koziny v Plzni na místě dnešního pivovaru dne 20. listopadu 1695. Kozinova pozvánka "na boží soud" se vyplnila (viz Trhanov).
V 18. a 19. století žilo město z příjmů spojených s provozem na obchodní cestě (celnice, pošta, povoznictví, trhy …). Od počátku 20. století se z Klenčí oživeného chodskou tradicí stalo oblíbené výletní místo. Stará pošta patří mezi ojedinělé památky českého poštovnictví. V budově mimo pošty byla i celnice a zájezdní hostinec. Pravidelné poštovní spojení procházelo Klenčím od roku 1546. Na budově staré pošty je upomínková deska na pobyt ruského generála A. V. Suvorova, který se zde zastavil při průchodu ruských vojsk z italského tažení v roce 1799.
V Klenčí se narodili tři významní regionální publicisté: Jindřich Šimon Baar (1869-1925), hudební skladatel Jindřich Jindřich (1876-1967) a spisovatel J. Vrba (1889-1961).
Muzeum J. Š. Baara je na náměstí v čp. 140. Sbírky připomínají známého chodského spisovatele a přibližují národopis Chodska. Rodný dům J. Š. Baara vyhořel při bombardování v roce 1945 (pamětní deska je nyní na domě čp. 94). Zajímavostí je již tradiční výroba keramiky malovaná typickým chodským dekorem.
V 80. letech 20. století zde v Klenčí v těsné blízkosti hranic s Německem měly být rozmístěny v podzemních silech sovětské vojenské rakety středního doletu.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení