Znak města Plzně a jeho vývoj

Málokdy v městské heraldice najdete tak bohatý znak jako má město Plzeň. Plzeňský znak symbolizuje historickou úlohu zdejšího patriciátu. Nejstarší částí znaku byla stříbrná chrtice v červeném poli (tu si dali v době husitských válek do znaku měšťané). Podle středověké symboliky představoval chrt věrnost (věrnost k císaři, českému králi a ke katolické církvi).

Po husitských válkách město navazovalo obchodní styky s cizinou, zejména pak s Norimberkem. To mu umožňovalo privilegium, Zlatá bula římského císaře Zikmunda Lucemburského z roku 1434. Byla to odměna za věrnost (osvobodil město od placení daní a cel v království Českém i v říši). Císař městu vylepšil znak o dvouhrbého velblouda (Bartoloměje), kterého Plzeňští sebrali husitům při jejich neúspěšném obléhání Plzně. Při jednom z výpadů za městské hradby se Plzeňským podařilo ukořistit živého velblouda, kterého sirotci pod vedením hejtmana Jana Čapka ze Sán přivezli jako dar krále z Polska za pomoc v bojích proti řádu německých rytířů. Plzeňští přivedli odcizeného velblouda s velkou slávou do města a později ho darovali Norimberčanům. Husité po ztrátě velblouda zanechali obléhání a od Plzně odtáhli. Plzeňané tak vyhráli bez boje. Původní podkladová barva byla modrá, brzy byla změněna na zelenou a ta již ve znaku zůstala.

Od dob husitských se stala Plzeň hlavním pilířem katolictví v zemi a sami papežové se na ni často obraceli. Roku 1449 přistoupili Plzeňští ke Strakonické jednotě, která spojovala katolické feudály. Z měst se k jednotě připojily České Budějovice a Kadaň. Když Jiří z Poděbrad v červnu 1450 porazil vojsko Strakonické jednoty u Rokycan, byla mezi oběma stranami uzavřena na hradě Vlčtejně u Plzně dohoda znamenající konsolidaci poměrů v českém státě. Plzeňští v roce 1458 uznali Jiřího z Poděbrad za krále a když v roce 1459 dvakrát zavítal na návštěvu do Plzně, nadšeně ho přijali. Avšak po sporu mezi papežským Svatým Stolcem a Jiřím se Plzeňští připojili k papeži proti králi. To vyústilo ve válku roku 1466. Město zesílilo své opevnění (finanční pomoc dostávalo z Říma a od katolických měst, zejména z Vratislavi). Jiří z Poděbrad věřil v kompromis s katolickou církví a proto i s Plzní uzavřel kompromis. Papež Pavel II. roku 1466 za věrnost Římu proti většině českého národa obohatil Plzeňským znak o dvě pole. Od té doby tvořil plzeňský znak čtvercový štít. Dvě nová pole symbolizovala papeže i jeho úřad a dále poměr Čech k říši římské. Ve stříbrném poli byly dva vzhůru postavené a od sebe odvrácené zlaté papežské klíče a ve zlatém poli byl zbrojnoš, držící v pravici pravou polovinu černého orla.

Ve druhé polovině 15. století si naši předkové sami rozšířili znak o středový srdeční štítek s otevřenou městskou bránou s rytířem, který představoval zakladatele města Václava II. a nad branou je prostovlasá panna, držící dva praporce se znamením českého lva a svatováclavské orlice. Tento štítek je obrazem nejstarší městské pečeti z doby založení města v roce 1295.

Politický a náboženský zápas katolické většiny a nekatolické menšiny skončil ve druhé polovině 16. století vítězstvím většiny. Odměnou za tuto výhru katolické strany byl městu přidán papežem Řehořem XIII. roku 1578 do znaku na dosavadní štít anděl držící znak a zlatý kříž vztyčený na zeleném trojvrší, na němž je zlatý nápis " In hoc signo vinces" (v tomto znamení zvítězíš). Na vyobrazení papežské listiny byla ještě olivová ratolest, dvě helmy, halapartna na  pravé straně a na levé straně vojevůdcovská hůl - buzikán. Tehdy v roce 1578 byl poprvé znak doložen barevně (papežská listina Řehoře XIII. je uložena v městském archivu). Od té doby se již znak města nezměnil (ani za socialismu k němu naštěstí nebyla přidána žádná pěticípá hvězda jako např. do znaku Karlových Var) a má svoji podobu dodnes.

Plzeňská nej…

• K nejstarším chrámovým stavbám v Čechách patří současný kostel svatého Jiří v Plzni-Doubravce (biskup sv. Vojtěch zde založil roku 992 klášter a kostel Panny Marie, dnes na místním hřbitově kostel sv. Jiří)

• Největším gotickým náměstím v Čechách bylo v době vzniku současné náměstí Republiky s rozměry 193 metrů (sever-jih) a 139 metrů (východ-západ)

• Na náměstí Republiky stojí nejvyšší kostelní věž v Čechách, věž chrámu svatého Bartoloměje vysoká 102,26 metru

• Nedaleko od náměstí Republiky se nachází druhá největší synagoga v Evropě a třetí na světě (po jeruzalémské a budapešťské) - Velká synagoga

• Opačným směrem od náměstí Republiky se nachází jediné muzeum na světě dochované v původním středověkém právovárečném domě - Pivovarské muzeum

• V Městské zbrojnici se nachází největší soubor gotických pušek hákovnic v Evropě

• Největší pivnice v Čechách se nachází přímo v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj - Restaurace Na Spilce s kapacitou 580 míst

• Jediná plzeňská ZOO má v Čechách botanickou i zoologickou část

• S areálem ZOO sousedí největší přírodní amfiteátr (Lochotín) ve Střední Evropě

• Nejstarší kniha psaná v českém jazyce v Čechách - Kronika trojánská byla vytištěna v Plzni v roce 1468

• První letadlo československé výroby vzlétlo z letiště Plzeň-Bory dne 27. dubna 1919

• Nejznámějšími plzeňskými rodáky jsou: kardinál Josef Beran (1888-1969), Jiří Trnka (1912-1969), Miroslav Horníček (1918-2003), Milan Hes, ak. malíř (1946-2002), mezi současníky patří např.: Lubomír Brabec, Karel Gott, Jana Hlaváčová, Milan Knížák, Jiří Slíva, Jiří Suchý, Miroslav Zikmund.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení