Černá Hora byla v roce 1991 vyhlášena organizací UNESCO ekologickým státem. Je to země plná kontrastů a přírodních krás. Její břehy jsou lemovány 117 plážemi o celkové délce 52 kilometrů, z nich je 33 kilometrů oblázkovo-písečných. Horská pásma, chránící pobřeží před nepříznivými vnitrozemskými vlivy počasí jsou mohutná, střídají se na nich zalesněné svahy se strmými, holými srázy.
Černá Hora (Montenegro) se nachází v jihovýchodní Evropě mezi 43° 22´ s.
š. až 41° 52´ s. š. a 18° 26´v. d. až 19° 22´ v. d. Republika má rozlohu
13 812 km2. Nejvyšší horou je Bobotov Kuk v pohoří Durmitor
s výškou 2 522 m n. m. Vodní plochy zaujímají 387 km2, národní
parky 908 km2, lesy 5 447 km2. Počet obyvatel v roce 2002
dosáhl 650 000. Z hlediska etnického složení převažují Černohorci (62 %),
následují Muslimové (15 %), Srbové (9 %). Hlavním městem je vnitrozemská Podgorica
(dříve Titograd).
Herceg Novi
Šest století město drží stráž při vstupu do Boky Kotorské. Opevnění (Tvrz Mare,
Citadela, Španělská věž i věž Kanili) budované od 14. do 17. století časem
překryly palmy, agáve, eukalypty, magnólie a mnohé exotické rostliny, které sem
dovezli námořníci z dalekých cest.
V lese východně od Hercegu Nového se nachází klášter Savina
(původně z roku 1030 a obnovený v 15. stol.). Je nazýván pravoslavnou
duší Boky Kotorské. Z Hercegu pocházel Leopoldo Bogdan Mandič, jehož papež Jan
Pavel II. prohlásil za svatého Leopolda.
Igalo je středomořské centrum léčebné turistiky spojené s Hercegem sedmi-
kilometrovou promenádou Pět Danica. K léčbě pohybového ústrojí a svalstva
se využívá místní radioaktivní bahno, léčí se zde i nervová onemocnění.
Barvou Hercegu Nového je žlutá. Žlutá jako květ mimozy, žlutá jako sluneční
paprsek pozdního odpoledne, žlutá jako veselost karnevalů, kterými se slaví odchod
zimy a příchod toužebně očekávaného jara.
Nedaleko od Hercegu Nového je atraktivní ostrov Mamula, kde se nachází
bývalá pevnost.
Boka Kotorská
Je největším jadranským fjordem, který vniká 25 kilometrů do pevniny. Jsou zde
překrásné zálivy, uprostřed se nacházejí dva ostrovy - S. Djordje a Gospa od
Skrpjela.
Nejstarší osadou v Boce je Risan. Tu si ilirská královna Teuta vybrala
za svoje hlavní město. Z památek se zachovala mozaika z doby Římanů.
V Perastu dominuje kostel sv. Nikoly ze 17. století, nad ním jsou stará
benátská opevnění a věž kostela Gospa od Rozaria také ze 17. století. Perast je
nejlépe zachovalým barokním celkem na Jadranu.
Kotor
Hradby a věže Kotoru (města se třemi vchody), románská věž s hodinami
ze 6. století, katedrála sv. Tripuna z let 809-1166, kostel sv. Luka a
kostel sv. Marie ze 12. století, staré paláce např. Princův palác ze 17. století
nebo Napoleonovo divadlo z 19. století, to vše spolu s kamennými
dlážděnými ulicemi, náměstími a tržnicemi zcela oprávněně patří do
světového kulturního dědictví pod ochranou UNESCO.
Jistě žádný návštěvník města si nenechá ujít pohled na Boku Kotorskou
z výšiny od národního parku Lovčen. Po vyjetí mnoha serpentin cestou směrem
na Cetinje se Vám otevře překrásný pohled na celé okolí od Tivatu přes Risan,
Perast Prčanj Dobrotu a Kotor.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |