Buenos Aires - argentinská perla

Jen dvě slova zbyla z původního názvu Puerto de Nuestra Seňora de Santa María del Buen Aire - Přístav naší svaté Panny Marie dobrého vzduchu, který dal městu Don Pedro de Mendoza, vyslanec španělského krále Karla I., v roce 1536. V roce 1540 osadu dobyli domorodci. Trvalé osídlení se datuje rokem 1580.

Název města Buenos Aires zcela vystihuje příjemné klima města. Vzduch je čistý, svěží, díky stále vanoucímu vánku od Atlantského oceánu. Město se rozkládá v rovině. Pro město byl odedávna velmi důležitým místem přístav. Pro lidi z přístavu se vžilo označení porteňos (lidé z přístavu).

Buenos Aires je nejen hlavním městem Argentiny, ale také metropolí s výrazným evropským vlivem nejen v gastronomii. Španělsko-italský akcent naleznete nejen v architektuře, ale ve spoustě barů, kabaretů, diskoték a restaurací v příjemném prostředí pod otevřeným nebem. Orientace v centru města je snadná, ulice tvoří pravidelnou obdélníkovou nebo čtvercovou osnovu, přičemž v každém úseku, jemuž se říká kvádr, jsou domy číslovány po stovkách.

Naše prohlídka města, po přistání na mezinárodním letišti Ezeiza a ubytování v hotelu v samém středu města, vedla nejdříve do nedaleké městské části Recoleta. Zde jsme navštívili místní hřbitov Cementerio de la Recoleta (se 4 600 honosnými hrobkami připomínajícími často kaple nebo menší domky). Na tomto pietním místě je pochována i Evita Peronová, nejznámější Argentinka. I po více jak padesáti letech po své smrti je mnoha Argentinci populární a tak jsou na jejím hrobě denně čerstvé květiny. Z města mrtvých jsme se přesunuli ke kongresovému náměstí s kongresem Congreso Nacional (kongres připomíná Bílý dům ve Washingtonu). Odtud vedla naše cesta na náměstí Plaza del Mayo ke Casa Rosada (růžovému prezidentskému paláci). Náměstí Argentincům připomíná události z 25. května 1810, kdy po zprávě z Evropy, že španělský král byl sesazen a země byla obsazena Napoleonem, povstali právě zde a pod vedením generála José San Martina Španěly vyhnali ze země. Argentinci si byli jisti, že se bez nich bez problémů obejdou. Vyvrcholením událostí bylo vyhlášení nezávislosti dne 9. července 1816. Tyto události připomíná denně v podvečer skupina vojáků v modrých uniformách, granátníků z dob generála San Martina, když pochodují přes náměstí sejmout vlajku.

Jedeme dál, k nejširší ulici světa s 18 jízdními pruhy - Avenida 9 de Julio k obelisku Republiky (Obelisco), který je neodmyslitelným symbolem hlavního města. Na této třídě se poblíž obelisku nachází budova divadla Colón, jedné z největších operních scén světa.

Jedeme dál, do dělnické čtvrti La Boca (kolem stadionu slavného argentinského fotbalového klubu Boca Juniors). Boku založili janovští námořníci. Zde zcela jistě dominuje ulička Caminito (nápadně podobná Place du Tertre na Montmartru v Paříži) s obrazy malířů, nádhernými pestře “zmalovanými” domky a mnoha turisty. Celkový dojem z nádherného, bezpečného a příjemného velkoměsta ještě umocnila pěší procházka po nákupní zóně Avenida de Florida. Kam večer? Moje doporučení? Zajeďte si na vynikající večeři a fantastické Tango show do luxusního kabaretu La Ventana.

Pro Buenos Aires je typická bohatá zeleň v mnoha parcích, kde na stezkách, které se podobají našim cyklostezkám (jeden jízdní pruh) neustále poklusávají, jezdí na kolečkových bruslích či kolech stovky sportu milovných obyvatel města. Sport a především fotbal jsou národní zábavou. Jako důkaz snadno poslouží návštěva Plazy Lavalle, kde je památník fotbalového míče. Ve městě hraje několik fotbalových klubů, vynikají především Boca Juniors, River Plate, Independiente.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení