Mezi největší a nejvýznamnější turistická střediska černohorského pobřeží patří také Budva, Bečiči, Sv. Stefan, ale zajímavý je například i Tivat.
Tivat
Je nejmladším městem v Boce s řadou středověkých staveb, doků a
jachtařských klubů. Na okraji města je sice malé, ale pro movitější
návštěvníky černohorského pobřeží, mezinárodní letiště. Do Budvy trvá cesta
autem nebo busem asi půl hodiny.
Budva
Město je metropolí černohorské turistiky a letního divadelního a básnického
festivalu. Budva se nachází mezi bujnou pobřežní vegetací a mořem v širokém
Budvanském zálivu. Typické jsou dlouhé písčité pláže s řadou hotelů.
Stará Budva je se svými renesančními hradbami z 5. století jedinečným
architektonickým památníkem. Dominují úzké uličky a malá náměstí. Podle legendy
město založil syn fénického krále Agenona Kadmo. Byl vyhnán z Theby a tak
s volským spřežením přijel na pobřeží Jadranu a zde založil dnešní
Budvu.
Mezi městskými zdmi se nachází kostel sv. Ivana ze 7. století, kostel
benediktinského kláštera Santa Maria in Puncta z roku 840. Kostel sv. Trojice se
zvonicí se třemi zvony pochází z roku 1804. Při zemětřesení v roce 1979
bylo město velmi poškozeno, bylo postupně zrekonstruováno a tak opět jeho bílé
kamenné zdi a střechy z červených tašek září ve slunečních paprscích. Okolí
starého města zkrášlují parky s palmami a oleandry.
Opevnění a obranná věž Staré Budvy nejsou jen historickou památkou a turistickou
atrakcí, ale i prostorem pro umělce a účastníky letních festivalů, scén,
hudebních a divadelních slavností.
Nová část města se rozrostla za hradbami a táhne se jak podél moře, tak
i do vnitrozemí. Kolem Slovenské pláže vznikla hotelová čtvrť. Od pláže
vede promenádní cesta podél moře.
Budva patří mezi místa s největším slunečním svitem v Evropě.
V červenci slunce svítí v průměru 332 hodin a tak jsou pláže Slovenská,
severně od města se nacházející Mogren, Bečiči, Rafailoviči či Jaz znovu (po
období válek v 90. letech 20. století) plné hostů ze zahraničí. Ti se na
černohorské pláže k radosti místních podnikatelů vracejí a využívají
jednak krás přírody, tak i výhodných cen (o 30 % nižších než
v sousedním Chorvatsku) a také možnosti platit eurem (Němci, Švédové,
Nizozemci, Rakušané, ale i Poláci, Srbové a Češi).
V těsné blízkosti Budvy je v moři ostrov Sveti Nikola. Pláž
Drobni pjesak má jemný písek, pláž bývá srovnávána s plážemi Havaje.
Bečiči
Původně rybářská vesnice se změnila v oblíbené letovisko, které leží asi
šest kilometrů východně od Budvy. Zdejší dva a půl kilometrová pláž se
proslavila již před druhou světovou válkou. Na mezinárodní soutěži Grand Prix 1936
v Paříži byla kvalita jejího písku oceněna zlatou medailí. U obce se do moře
vlévá jedna z mála říček této oblasti, Bečička.
Sveti Stefan
Je nejluxusnějším, nejdražším a nejzajímavějším hotelovým městečkem
na pobřeží Jadranu. Leží 10 kilometrů jihovýchodně od Budvy a rozkládá se
na skalnatém poloostrově spojeném s pevninou úzkou písečnou šíjí. Osada byla
pojmenována podle kostelíka sv. Štěpána, který byl první církevní stavbou
v této oblasti. Sveti Stefan rybáři opevnili v 15. století proti husarům.
Na přelomu 50. a 60. let 20. století byla opuštěná rybářská osada přebudována
v přepychové letovisko. Vstup pro návštěvníky, kteří zde nejsou ubytováni,
je povolen po zaplacení vysokého vstupného a to jen v určité hodiny a dny.
Dokonce zvláštní příplatek se platí i za vjezd z magistrály na zdejší
silniční odbočku. V bezprostřední blízkosti Sv. Stefana se nachází Miločer,
letní residence bývalého černohorského krále Nikoly s "královskou
pláží". Letiště v Tivatu je vzdáleno asi 40 minut jízdy autem.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |