Černá Hora - kaňony, jezera a národní parky

Mezi největší a nejvýznamnější turistická lákadla patří v Černé Hoře nejen mořské pobřeží, ale také její jezera, kaňony a národní parky.

Kaňony
Nikde v Evropě na tak malém prostoru není tolik kaňonů, jako je v  Černé Hoře. Kaňony mimo řeku Tara má i její přítok Sušice pod Durmitorem. Nejdelší a 1 300 metrů hluboký je kaňon Tare. V roce 1977 byl zapsán jako biosférická rezervace UNESCO. Nevidio je hluboký 1 000 metrů a jen několik metrů široký, kaňon Pive na severozápadě země je hluboký 900 metrů. Dalšími kaňony jsou Komárnice, Platije (v údolí řeky Morače).

Národní park Durmitor
Park má rozlohu 390 km², je součástí světového přírodního dědictví UNESCA. V pohoří Durmitor je nejvyšší horou Bobotov Kuk (2 522 m n. m.), dalších 27 vrcholů je vyšších než 2 200 metrů n. m., 48 vrcholů vyšších 2 000 metrů n. m. V NP je 18 jezer např. Sušičko jezero, Modro jezero nebo Vražje. Největším je Crno jezero poblíž Žabljaku. Ten je turistickým centrem ve výšce 1 465 m n. m. Další atraktivitou oblasti je řada ledových jeskyní, např. Obla glava.

Národní park Biogradska gora
Založen byl králem Nikolou roku 1878, tedy pouhých 15 let po prvním národním parku světa v americkém Yellowstonu. Jedná se o park s posledním evropským pralesem o rozloze 54 km². Pod nejvyššími vrcholky Bjelasice se nacházejí horská oka glaciálního původu. Biogradské jezero se nachází na úpatí nejvyšších vrcholů Bjelasice - Crna Glava - 2 139 m n. m., Zekova Glava - 2 117 m n. m. a Troglava - 2 072 m n. m.

Skadarské jezero
Na jihovýchodní hranici s Albánií severně od Ulcinje a východně od Budvy se nachází jezero s více než 270 druhy ptáků (největší ptačí rezervace v Evropě) a značným množstvím ryb (kapr stříbrný aj.). Řekou Bojanou, která z jezera odtéká do Jaderského moře se do jezera proti proudu dostávají i úhoři.

Jezero je dlouhé 43 kilometrů, široké 14 kilometrů, hluboké až 7 metrů. Má křišťálově čistou vodu nejen díky svým přítokům Morače, Crnice, Plavnice, Crnojeviča, ale i padesáti pramenům vyvěrajících z jeho dna. Nejznámějším je Raduš. Ten vyvěrá z hloubky 90 metrů, tj, 40 metrů pod úrovní moře.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení