Při druhém mnohem dramatičtějším vyprávění o muslimských vládkyních se musíme přenést do doby křižáckých výprav, kdy se v Egyptě po smrti slavného vojevůdce Saláhuddína dostává k moci nová dynastie mamlúků, vzniklá z tureckých otroků. Příběh první muslimské vládkyně byl sice tragický, ale jistě velmi zajímavý. Tento druhý příběh je neméně zajímavý, i když jeho hrdinka vládla mnohem kratší dobu než její předchůdkyně v Indii.
Slavný muslimský vojevůdce Saláhuddín, vítěz nad křižáky v bitvě u Hittínu
v roce 1187 rozdělil před smrtí své panství mezi své syny a bratra Sajfuddína,
který pak za sporů, které mezi dědici vyvstaly, opět znovu sjednotil celou říši.
Ale Sajfuddín před smrtí říši opět rozdělil mezi své tři syny. Z nich al-Malik
al-Kámil (dokonalý král) se stal vladařem v Egyptě a v Palestině a tím zdědil
úkol svého strýce, bránit islámské země proti křižákům. V této době totiž
přistála v Palestině další křižácká výprava vedená Fridrichem II. Po smrti
al-Kámilově se ujal vlády jeho syn al-Malik as-Sálih (zbožný král), který po celou
dobu své vlády musel vojensky zakročovat v Sýrii a jehož generál Bajbars připravil
křižákům roku 1244 další velkou porážku u Ghazy. Al-Malik as-Sálih odňal
četným egyptským emírům, kterým nedůvěřoval, jejich léna a dal je tureckým
otrokům, mamlúkům, z kterých vytvořil svojí zvláštní tělesnou gardu. Mezi emíry
a touto novou vojenskou šlechtou vznikalo přirozené napětí, které v roce 1249,
krátce po smrti as-Sálihově, bylo jedním z podnětů k revoluci. Při ní padl za
oběť as-Sálihův syn al-Malik al-Mu’azzam Turanšáh. Emírové si pak zvolili za
sultánku, vdovu po sultánu as-Sálihovi krásnou a energickou Turkyni Šadžaratuddurr.
Tato druhá vládkyně v muslimském světě vedla velmi úspěšně správu Egypta již
v době dlouhých pobytů svého manžela v Sýrii. Jejím prvním vladařským
činem po as-Sálihově smrti bylo osvobození francouzského krále Ludvíka IX. Svatého
ze zajetí, do kterého upadl ještě za vlády Turanšáha i se svými 12 000 bojovníky
po vylodění v Egyptě a obsazení Dimjátu.
Kvůli nepříznivému vojenskému vývoji v Sýrii a možná také z důvodu námitek
bagdádského chalífy, byla Šadžaratuddurr nucena se vzdát po třech měsících
vlády ve prospěch tureckého mamlúka Izzuddína Ajbaka, který s titulem al-Malik
al-Mu’izz vedl správu říše. Ajbak si pak vzal Šadžaratuddurr za manželku, ale ta
si i nadále osobovala vliv na vládu a nakonec v roce 1257 nechala manžela ze
žárlivosti zardousit v lázni najatými vrahy. Ale za zmatků, které po jeho smrti
nastaly, sama skončila potupnou smrtí. Ajbaka pak vystřídal jeho patnáctiletý syn z
dřívějšího manželství Nuruddín Alí s titulem al-Malik al-Mansúr, který však
byl po dvou letech zbaven vlády pro neschopnost.
Ženy vládkyně v muslimském
světě I.
Ženy vládkyně v muslimském
světě II.
Ženy vládkyně v muslimském
světě III.
Použité prameny:
Felix Tauer: Svět islámu – Nakladatelství Vyšehrad 1984
Dějiny Afriky - Nakladatelství Svoboda 1966 - str.349
Dějiny Indie – Nakladatelství Svoboda 1980
Z. Marešová: V zemi královny ze Sáby
Yemen, 3000 Years of Art and Civilisation in Arabia Felix – katalog stejnojmenné
výstavy pořádané v Mnichově v roce 1988
Tomáš Sadílek |