Čertův mlýn je nenápadný, lesem zarostlý vrch v hřebeni Moravskoslezských Beskyd. Zdálo by se, že je jako každý jiný, ale přeci se natolik vymyká, že je opředen řadou pověstí a mýtů.
Lidová tradice říká, že Čertův mlýn měl včetně strouhy postavit satanáš,
kterému se zachtělo vzít si za manželku mladé děvče z okolí. Její matka se ale
zdráhala dát dceru mysliveckému mládenci, za kterého byl čert přestrojen. Dala si
tedy za podmínku, že postaví do 48 hodin na hoře nad chalupou fungující mlýn.
Pekelníkovi se práce dařila, ale nakonec stejně zakokrhal kohout dříve, než vše
dodělal. Zůstala po něm asi 100 metrů dlouhá a hluboká rýha na hoře, která
dostala podle Čertova mlýna své jméno.
Na konci rýhy stojí čertův stůl. Vždyť kdo jiný by něco takového postavil?
Kamenná deska stolu má úctyhodných 6,5 tuny, ale zdá se, že tato stavba přeci jen
není pouze dílem přírody. Jedna z teorií praví, že jde o dávnou megalitickou
památku podobnou dolmenům roztroušeným po celé Evropě.
Pro lidský původ hovoří nejen symetrie stolu, ale také to, že se v ose dolmenu
nachází přesně vrchol Radhoště a z jeho dutiny bylo možné pozorovat o jarní a
podzimní rovnodennosti západ slunce přímo nad Radhoštěm.
Počítačová rekonstrukce ukazuje jak asi mohl vypadat původní megalitický
Čertův stůl a jakoby dává za pravdu těm, co tvrdí, že zdejší dolmen si nic
nezadá ani s těmi nejslavnějšími kamennými stavbami z Anglie, Francie nebo
Holandska.
Dnes je okolí Čertova stolu zarostlé lesem, leží mimo stezku a v rezervaci, takže
kamenných staveb si užijte raději u nedaleké studánky.
Zdá se, že potřeba klást kameny na sebe zůstala člověku dodnes.
Lumír Pecold |