Kladsko, srdce země kladské

Země Kladská je historické území v jihozápadním Polsku ležící v horní části povodí Kladské Nisy mezi Orlickými a Rychlebskými horami. Od dob vzniku a konsolidace českého státu bylo jeho součástí, avšak počínaje 15. stoletím se začalo od ostatního území Čech pozvolna státoprávně vzdalovat; vnějším znakem toho byl např. statut hrabství, zatímco jinde v Čechách byly kraje. (Jakoby si historické Čechy zakládaly na své jedinečné přírodní sjednocenosti povodím Labe a neměly příliš zájem o území nesouhlasná, v tomto případě patřící do povodí Odry.) K úplnému rozloučení došlo po prohrané válce Rakouska s Pruskem v roce 1742. Od roku 1945 je kraj, jak výše uvedeno, polský.

Vydáme-li se do Země Kladské (Zemia Kłodzka), nelze se v žádném případě vyhnout Kladsku, stejnojmennému hlavnímu městu historického hrabství. Je to jednak pro jeho výjimečnou a neopakovatelnou krásu, jednak pro jeho další historické pozoruhodnosti. V tomto  nejvýznamnějším městě Euroregionu Glacensis se sbíhají všechny cesty, které stojí za to projet a město navštívit. Je odtud blíž do Vídně, Bratislavy a Prahy než do Varšavy. Také v okolí města je možné navštívit řadu lázeňských a turisticky zajímavých míst. K nim nás zavede hustá síť stezek. V zimě oblast láká možnostmi lyžařských terénů.

Kladsko je křižovatkou tří kulturních vlivů: polského, českého a německého, které v sobě skrývají historický vývoj v minulých stoletích. Město je nejstarším sídlem Země Kladské. Podle Kosmovy Kroniky české se tu již v roce 981 nacházel při cestě z Čech do Slezska hrad. Díky své strategické poloze byl v minulosti, během česko-polských válek, několikrát zničen. Osada v podhradí se však rychle rozvíjela a stala se politickým a hospodářským střediskem Kladské kotliny i širšího okolí. Kladská kotlina je tektonická deprese (sníženina) s pahorkatinným reliéfem, tvořeným hlavně horninami křídového stáří, na jihu ji ohraničují Góry Bystrzyckie, na východě Králický Sněžník a Góry Złote. Do Čech zasahuje menší částí Broumovskou kotlinou a Králickou kotlinou.

Kladsko bylo pravděpodobně držitelem městských práv již ve druhé polovině 13. století. Dodnes si městské uličky zachovávají cosi z atmosféry německého pořádku, rozmařilosti českého baroka a solidnosti holandských kupců. Kladské staré město má své osobité kouzlo v každé denní i roční době a procházka jím, spojená s pozorováním fasádních detailů, je pro návštěvníka velkým zážitkem.

Po příjezdu na centrální parkoviště u obchodního domu nad starým městem seběhneme dolů a po pár minutách se ocitneme v rušném centru. Jeho přirozeným středem je radnice na náměstí Boleslava  Chrabrého.  První gotická radnice zde stávala již ve 14. století. Její původní podoba se nedochovala díky řadě stavebních úprav (1400, 1549, 1622, 1653-54). Roku 1744 radnice opět vyhořela (poprvé 1366). Současná neogotická podoba pochází ze stavebních úprav v roce 1890. Nad současnou tříposchoďovou budovou dominuje původní věž a zajímavé jsou fasádní detaily – ozdoby oken, portály a římsy, opravované nejprve 1958 a později pak 1972. Dnes radnice slouží svému původnímu účelu, tj. řízení chodu města. Vedle toho tu má své místo knihovna, turistická informační kancelář s prospekty i v českém jazyce, restaurace a kavárna.

Okolní náměstí vzniklo v první polovině 14. století. Západně od radnice stojí votivní Mariánský sloup. Mariánský sloup byl postaven 1680-81 jezuity za účasti probošta z Rosenthalu po požáru 1676. Jde pravděpodobně o práci J. A. Bayerhoffa. Celý sloup má horní úroveň zdobenou figurami archanděla Gabriela, sv. Floriana a sv. Josefa, dolní zdobí plůtek s brankou a s nádhernou tepanou mříží (H. Scholz).

Na protější straně náměstí stojí krásná barokní studna z přelomu 17. a 18. století. Ze široké vykroužené základny vystupuje číše nesená čtyřmi delfíny v níž je uprostřed lev s korunou, kterému z tlamy tryská voda. Opravována byla naposled v roce 1890.

Nad městem se zvedá mohutná stavba pevnosti. Je to významná vojenská stavba. Vznikla jako symbióza italského a holandského vojenského stavebního stylu. Její počátky jsou však mnohem starší. Již v 10. století tu byla opevněná dřevěná stavba, zesílená zemním valem. Kosmas ve své kronice píše, že tu měl své sídlo Velký Slavník, pán na Kladsku. Ve 12. století zde již stojí velká tvrz, jejímž pánem byl Hroznata. V době vlády Jiřího z Poděbrad stála v místě tvrze krásná rezidence, dva kostely a 5 studní s hloubkou 60 m. V letech 1557-60 staví architekt Lorenz Kirschke na přání knížete Ernesta z Bavorska pevnost o dvou patrech. V letech 1690-1702 již na objednávku Rakušanů staví Jakob Carove 3 bašty na severu a východě, další tři pak na ostatních stranách. Celkově je zámek a bašty obehnán pevnostním valem. Již za pruské správy rozšiřuje holandský inženýr Walrave pevnost do dnešní velikosti. Bývala tu kasárna, pekárny, pivovar a další zásobovací zařízení. Obléhání Rakušany v letech 1760 a 1807 nedopadlo pro pevnost dobře. V 19. století se již pro boj se nehodila, proto byla přebudována na vězení a „mírová“ kasárna. V době II. světové války tu bylo vězení a mučírna pro politické vězně a válečné zajatce. Politickými vězni tu byli Rusové, Francouzi, Italové, Belgičané, Češi, Finové a Angličané. V roce 1944 tu firma AEG Werke zřídila výrobu radiového vybavení pro ponorky a rakety V-1 a V-2. Dnes je v pevnosti možné vidět podzemní chodby (s průvodcem), výstavu o historii pevnosti, vnitřní dvory a bašty s krásným výhledem na město a krajinu, výstavu skla, požární techniky, sbírku kamenných starožitností a vykopávek. Otevřeno je denně od 9.00 do 18.00, v zimě do 17.00.

Další možností podzemního putování je okruh pod starým městem. Vchází se do něho na Kostelním náměstí a vychází po 600 metrech. Spojuje několik podzemních pater a v minulosti sloužil k propojení v době vojenského nebezpečí a obléhání, jinak pro místní pivovary. V době vyšších vodních stavů je dnes vstupní část v nebezpečí zaplavení a i stavebně je jistou hrozbou pro staré domy ve městě.

Zajímavý je jistě i starý kamenný most, postavený okolo roku 1390. Figurální výzdoba pochází z let 1655-1734. Často se připomíná jeho podobnost s Karlovým mostem v Praze. Při vší skromnosti se však toto srovnání hodí jen pro dobu vzniku a podobu oblouku. Jinak je tento most mnohem menší a zdobnější než ten pražský. V každém případě ho lze hodnotit jako kulturní spojnici našich obou sousedních národů v minulosti i současnosti.

Ve městě se návštěvník setká s neopakovatelnou atmosférou a pokud má někdo možnost touto oblastí projíždět, pak návštěvu Kladska lze jen doporučit.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení