Schönbrunn - Rakousko

Letní palác panovníků rakousko-uherské monarchie je jedním z nejvelkolepějších a nejnádhernějších barokních paláců ve střední Evropě, přestože se realizoval jen zlomek původního záměru. První plány zámku navrhl Fischer z Erlachu, ale v 18. století jej téměř od základu přestavěl Nikolaus Pacassi.

Roku 1559 koupil císař Maxmilián II. mlýn přestavěný na zámeček. O více než sto let později - poté, co byl lovecký zámeček zničen během tureckého obležení - začal Johann Bernhard Fischer z Erlachu na žádost císaře Leopolda I. pracovat na prvních plánech paláce. Původní návrh předpokládal vystavět zámek na pahorku, na němž nyní stojí kolonádová stavba Gloriette. Plán byl pojat opravdu velkolepě a zámek měl nádherou a rozměry předčit i Versailles. Palác koncipovaný jako rezidence císaře Svaté říše byl navržen v mnohem impozantnějším měřítku než francouzský zámek Ludvíka XIV. Tato varianta by však vyšla příliš draho, a tak Fischer s Erlachu musel ve svém projektu řadu věcí upravit, než se začalo se stavbou. Než se stavba zcela rozběhla, psal se již rok 1696. Nejdříve bylo realizováno velké nádvoří se dvěma fontánami, průčelí zámku s hlavním sálem uprostřed a křídly pro císaře a císařovnu. Již roku 1700 se v paláci dalo bydlet, opravdu dokončen však byl až o mnoho let později. Po smrti Leopolda I. nastoupil na trůn v roce 1705 jeho syn Josef I., ale zemřel už roku 1711 a palác stále nebyl dokončen.

Fischerovy interiéry musely být patřičně impozantní, ale mnoho se o nich neví, protože při následné přestavbě vzaly prakticky za své. Svědectví současníků jsou ovšem plná superlativů.

"Nábytek, samé drahocenné brokáty, je tak dobře vybraný a přizpůsobený, že nic nemůže vypadat veseleji a nádherněji, a v celém paláci je hojnost zlacených a vyřezávaných věcí, krásných obrazů a soch z alabastru i ze slonoviny," rozplývala se nadšením v roce 1716 Lady Mary Wortley Montagu.

Zámek byl nazván Schönbrunn podle krásného pramene, který tu byl objeven. Svůj dnešní vzhled ovšem dostal až během velké přestavby, kterou v letech 1744 - 1749 provedl Nikolaus Pacassi, dvorní architekt císařovny Marie Terezie. Pacassi změnil také jeho exteriér, zvýšil horní patro, vložil mezanin a severní průčelí opatřil řadou ionských sloupů, a tak zcela pozměnil i původní výškové proporce zámku.

Marie Terezie zde žila se svým chotěm a šestnácti dětmi. Císařovna našla v zámku velké zalíbení a často se zde zdržovala i jako vdova.

Během válečných tažení proti Rakousku v letech 1805 a 1809 se palác stal dokonce sídlem Napoleona a roku 1832 zde zemřel jeho syn z manželství s arcivévodkyní Marií Louisou Rakouskou, vévoda z Reichstadtu.

V následujících letech Schönbrunn sloužil hlavně jako letní rezidence císařské rodiny. Roku 1830 se tady narodil císař František Josef a rovněž v něm strávil poslední léta svého života - zemřel zde roku 1916. Dva roky po jeho smrti přešel zámek do správy nové republiky. Díky svému historickému významu, krásné poloze a architektonické výstavnosti se Schönbrunn stal jednou z nejvýznamnějších kulturních a architektonických památek Vídně.

Do zámku se vstupuje přes prostorný dvůr obklopený nízkými budovami. U hlavního vchodu se tyčí dva obelisky a na každém z nich sedí pozlacený orel. Zámek sám je vystavěn v barokním stylu a jeho průčelí je impozantní - je široké dvě stě metrů. Přesto zámek působí klidným a útulným dojmem.

Zámek má 1 441 místností, z nichž jen 45 si mohou prohlédnout turisté. Jsou to většinou komnaty nacházející se v prvním patře paláce. Pokoje napravo od takzvaného Modrého schodiště obývali František Josef s Alžbětou. Marie Terezie a také velkovévoda Karel bydleli ve východním křídle. V komnatách převládá rokoková výzdoba, typická pro Rakousko z 2. poloviny 18. století. Stěny jsou většinou bílé, zdobené ornamenty ze čtrnáctikarátového zlata. Vybavení doplňují lustry z českého křišťálu, zrcadla a také kachlová kamna. Místnosti, kde bydlel a pracoval císař František Josef, jsou zařízeny prostě a jednoduše. Císař byl znám svým spartánským způsobem života. V jeho ložnici dosud stojí železná postel, kde roku 1916 zemřel. O to přepychovější jsou reprezentační místnosti a pokoje pro hosty. Jejich nádhera, symbolizující vkus Marie Terezie, překonává veškerá očekávání.

Neméně působivý je i okolní park. Pečlivě stříhané živé ploty, monumentální klasicistní kolonáda Gloriette, Palmový skleník a další zahradní stavby spojují chodníky vedoucí kolem záhonů květin a vodních ploch.

Základní informace:

Zámek Schönbrunn a jeho zahrady leží na jihozápadním okraji Vídně. K zámku můžete z centra Vídně dojet buď metrem nebo autem směrem na Linz a dálnici A1. Na seznam světového dědictví UNESCO byl Schönbrunn zapsán v roce 1996.

Lumír Pecold