Barokní zámek je obklopený vzácným parkem ve francouzském stylu o rozloze téměř dvou kilometrů čtverečních, což je mimochodem plocha asi čtyřikrát větší než rozloha státu Vatikán.
Původní loveckou oboru začal přeměňovat na park ve francouzském barokním stylu
Jean Trehet roku 1706. Po roce 1750 získaly zahrady pod vedením Adriana van Steckhovena
svou dnešní podobu a o dvacet let později do nich Ferdinand von Hohenberg přidal nové
významné zahradní stavby včetně Neptunovy kašny, Římských ruin a Glorietty.
Neobyčejný zájem Habsburků o botaniku a zoologii přispěl během následujícího
století ke vzniku Palmového domu a zooparku.
Hned za zámkem se po celé jeho šířce až dozadu k Neptunově kašně táhnou
květinové záhony. Ve výklencích v loubí stojí mramorové sochy.
Neptunovu kašnu, jež stojí na úpatí pahorku, vytvořil roku 1780 Franz Anton
Zauner. Kašnu zdobí honosné sousoší. Nedaleko ní jsou takzvané Římské ruiny.
Za studní se zvedá pahorek, na jehož vrcholku stojí půvabná neoklasicistní
stavba Gloriette, postavená na paměť vítězství nad Fridrichem II. Pruským u
Kolína roku 1757. Z tohoto sloupového sálu dlouhého 135 metrů se nabízí
překrásný výhled na zámek, jeho zahrady i na město Vídeň.
Barokní zámecké divadlo, vyzdobené Ferdinanden von Hohengerg roku 1766
v rokokovém stylu, bylo v letech 1979-1980 restaurováno a každé léto se
v něm hraje.
Za povšimnutí stojí Palmový dům, jehož konstrukce z oceli a skla pochází
z roku 1883, a zoologická zahrada. Tu založil již roku 1752 František I., manžel
Marie Terezie. Naproti se nachází ještě Botanická zahrada, založená roku 1753
Františkem I.
Lumír Pecold |