Tou nejzajímavější budovou v celém areálu bývalého opatství v městečku Losch je nepochybně vstupní hala zvaná Královská síň. Pozoruhodná je nejen její architektura, ale také to, že právě o této budově není žádná zmínka ani v klášterní kronice, ani v "Loršské knize mrtvých". Vlastně by tu ani neměla být. A přitom v dnešní době tato budova patří k nejvýznamnějším zachovalým stavbám karolínské doby. Vypadá tak trochu jako kaple a současně jako městská brána. Její průčelí z dvoubarevného pískovce vytváří jednoduchý, ale pozoruhodný ornament lahodící oku.
Tato uvnitř nástěnnými malbami zdobená stavba stála kdysi uprostřed předního
klášterního nádvoří a její funkce není známa. Vykopávky prozradily, že stála
samostatně za bývalou vstupní branou na nádvoří před klášterním kostelem, ale k
jakému účelu sloužila, se můžeme jen dohadovat. Postavena byla pravděpodobně na
přelomu osmého a devátého století a "Královská síň" se jí říká
podle úvahy, že byla zbudována na počest návštěvy Karla I. Velikého.
Franský král převzal klášter do říšského vlastnictví a převzal jej tak pod
svou ochranu. Daroval mu také mnohé statky a s dalšími dary se připojila i ostatní
šlechta. Na konci 12. století bylo zaznamenáno ve prospěch kláštera 3 800 nadací ve
více než 2 000 různých obcí mezi Severním mořem a Alpami. Lorsch se tak stal
jedním z nejbohatších a také nejmocnějších klášterů raného středověku.
Historie kláštera ale začala v době, kdy dle starých kronik opatství loršské
založil hrabě Cancor a jeho zbožná matka Williswinda. Na ostrůvku v říčce
Weschnitz se usadili mniši z lotrinského kláštera Gorze, aby tu vybudovali klášter
Altenmünster. Z tohoto původního kláštera je znám pouze půdorys základů staveb,
záhy se totiž zjistilo, že místo není ideální. Proto se v roce 766 začalo na
místě chráněném před povodněmi, ale vzdáleném jen několik set metrů od
kláštera, budovat nové loršské opatství.
Jako první byla zahájena stavba klášterního kostela. Byla to trojlodní bazilika
bez příčné lodě a s obdélníkovým kněžištěm na východní straně. Chrám
zdobila mozaiková podlaha z mramoru a kazetový strop, ale jeho skutečnou chloubou byl
relikviář s ostatky římského mučedníka Nazaria, které sem přenesl arcibiskup
Chrodegang z Met, primas franské církve. Spatřit vzácnou relikvii chtělo mnoho
věřících a Lorsch se tak stal záhy významným poutním místem.
Právě slavnostního vysvěcení klášterního kostela v roce 774 se zúčastnil
také sám Karel I. Veliký. Domněnka, že "Královská síň" byla postavena
právě na počest jeho tehdejší návštěvy, vedla i k myšlence, že to byl vlastně
jakýsi vítězný oblouk oslavující císaře, který porazil Langobardy na hlavu. Jiná
teorie se zase domnívá, že tato stavba měla sloužit jako královská audienční
síň. Nabízí se i myšlenka, že to byla klášterní knihovna. Pro tento výklad
svědčí především nástěnné malby interiéru, které jsou typické pro antické
bibliotéky. Lorsch se postupně vyvinul v jedno z nejvýznamnějších kulturních
středisek raného středověku a je známo, že opatská knihovna vlastnila kolem roku
830 bezmála šest set svazků a byla pravděpodobně největší v celé východofranské
říši.
Skutečný účel této pozoruhodné budovy se ale asi už nikdy nepodaří zjistit,
zrovna tak jako se už nejspíš nedozvíme, jaké šťastné náhody zapříčinily, že
se stavba dochovala v tak skvělém stavu až do dnešních dnů. Vždyť loršské
opatství nebylo nijak ušetřeno ani požárů, ani válek.
V roce 1090 byl klášterní kostel téměř zničen ohněm, byl znova vybudován, ale
za třicetileté války bylo opatství vypáleno španělskými oddíly a zříceniny pak
obyvatelé z okolí používali k získání stavebního kamene. Z baziliky sv. Petra a
sv. Pavla a sv. Nazaria se dochovala částečně jen její střední loď.
Slavná vstupní hala byla nakonec v 18. století barokně přestavěna a sloužila
jako kaple. Posléze byla ovšem zase uvedena do původního stavu a dnes je chloubou
nejen městečka Lorsch, ale celého Německa jako jedna z mála architektonických
památek na dobu zvanou karolínská renesance.
Významná data.
760 - 764 - Založení původního opatství Altenmünster.
765 - Opatství v Lorsch byly předány relikvie sv. Nazaria, římského mučedníka.
766 - Thuringbert, bratr zakladatele opatství, položil 600 metrů od původního
kláštera základy pro klášter nový.
772 - Klášter byl postaven pod záštitou císaře Karla Velikého a opatství se stalo
královskou falcí.
774 - Arcibiskup zasvětil nový kostel za přítomnosti Karla Velikého svatému Petru,
Pavlu a Nazariovi.
konec 9. století - Roste význam kláštera.
876 - V klášteře byly uloženy ostatky krále Ludvíka Němce, později i dalších
panovníků.
1090 - Klášter byl zničen požárem.
1232 - Převod kláštera na arcibiskupa z Meinzu. Mniši byli vyhnáni. Karolínští
králové, kteří klášter podporovali, vymřeli. Noví panovníci měli své
kláštery.
1621 - Klášter zapálen vojáky za třicetileté války. Z kláštera se pak stal
lovecký zámeček.
1697 - Většina klášterních staveb se rozpadla.
1927 - Byly zahájeny vykopávky a restaurování areálu.
Základní informace:
Lorsch je menší město s přibližně deseti tisíci obyvateli. Leží nedaleko
Mannheimu, v centru jihozápadní části Německa. Mimo klášter patří ke zdejším
pozoruhodnostem především pěkná hrázděná radnice s věží, postavená v roce
1715. Na náměstí se také dochovala řada hrázděných domů místních řemeslníků.
Průvodce v
katalogu průvodců.
Lumír Pecold |