Cesta ze Skřítku na hrad Rabštejn je nejen výletem krásnou přírodou, ale také trasou, na které vás mohou doprovázet postavy z pověstí i reálné historie. Na samém Rabštejně nakonec třeba - tak jako my - objevíte novodobé dobyvatele, kteří zdolávají místní skalní stěny.
Socha Skřítka, dobrého ducha místních hor, stojí hned u silnice, kterou jako
císařskou komunikaci ze Šumperka do Ostravy vybudovali bratři Kleinové mezi roky 1839
a 1842. Dodnes je to ideální místo pro začátek nejednoho výletu v Jesenících.
Od motorestu můžete vyrazit například po zelené značce směrem na Krtinec pod
Bílým kamenem. Krtinec, to je nevelká kamenná kupa s příznačným jménem a pěkným
výhledem do údolí, směrem k Sobotínu.
Trasa vede dál k místu zvanému Hvězda. Tady se kříží hned několik tras
pěších i cyklistických. Po červené značce se vydejte k lovecké chatě Rabštejn.
Velká louka u chaty je využívána jako tábořiště. Svazky lan a cvakání karabin
vás brzy přesvědčí, že tu táboří především horolezci. Těm slouží místní
skály jako cvičný terén už od roku 1952.
Zdejší historie je ale mnohem starší. Už ve 13. století byl na místních
skalách založen hrad. První písemná zpráva o Rabštejně pochází z roku 1318, a to
v souvislosti s tím, že se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej
králi Janu Lucemburskému.
Hrad ale postupně chátral a nakonec byl dobyt Švédy za třicetileté války.
Usadil se tu důstojník Kuklender s posádkou, která se stala postrachem celého
okolí. Možná odtud pochází pověst o loupežnících z Rabštejna. Údajně
opouštěli hrad vždy jen tajnou chodbou, aby je nikdo nepodezříval. Jednou jim lup
překazil silák Drasl. Loupežníci ho ale zajali a uvěznili na hradě. Drasl začal
dupat a kopat do stěn vězení, až hrad pobořil a zůstala z něj jen zřícenina.
Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdí, ale samotné skalní věže, na
kterých byl postaven, zde zůstaly jako výzva pro lezce z širokého okolí. Za
pěkných dnů můžete obdivovat jejich sílu i šikovnost a až vás podívaná omrzí,
tak se snadno dostanete po modré značce zpět na Skřítek.
Lumír Pecold |