Víc než půl druhé stovky osamělých skal a skalních věží je prý registrováno na území jednoho z našich nejkrásnějších pohoří - Jeseníků. Jako "kamenní strážci" se tyčí v lesích, na travnatých pláních i horských hřebenech. Vydejte se s námi za těmi nejznámějšími.
Čím a proč lákají hory stále víc a víc návštěvníků? Je to průzračný
vzduch, touha po výškách, pouhá radost z pohybu v přírodě, krásné výhledy nebo
nenapodobitelná atmosféra?
Na jesenickém hlavním hřebeni jako by tu úžasnou horskou atmosféru hlídali
kamenní strážci hor. Nejrůznější skalní útvary tu slouží jako
nepřehlédnutelné orientační body a jako majáky lákají k zastavení i odpočinku.
Skaliska ční z lesních porostů nebo vystupují z travnatých plání a podtrhují
malebnost a romantiku zdejší krajiny.

Ztracené skály jsou opravdu jakoby ztraceny v lesním porostu. Údajně je tady
ztratil čert při závodech s jedním z místních sedláků. Svůj náklad ovšem
vysypal na nádherném místě, odkud je jedinečná vyhlídka do údolí řeky Merty.

Nedaleko Ztracených skal jsou ještě Ztracené kameny. Na starých mapách byly
často označovány jako Parůžek. Značka vede v jejich těsné blízkosti, a tak je
tento skalní útvar častým cílem návštěv turistů. Odtud je možné nahlédnout
nejen do údolí, ale přehlédnout lze i velkou část hřebene s jeho dalšími
skalními útvary.

Na Peci a Pecném představují kameny údajně pecny chleba, které tu poztrácel
zlotřilý vozka. Ten posléze sám zkameněl na jiném místě hřebene Hrubého
Jeseníku. Skutečnost je ovšem mnohem prozaičtější. Skaliska jsou produkty
mrazového zvětrávání, které bylo nejintenzivnější v ledových dobách
pleistocénu.
Na západním svahu hory Břidličné byly ovšem skalní výchozy rozrušeny tak, že
vytvořily rozsáhlé kamenné moře, které je pravděpodobně největší na celém
území Jeseníků.

Jen kousek pod hřebenem mezi Břidličnou a Jelením hřbetem stojí kamenný útulek
nedaleko Jelení studánky. Odtud pak horský hřeben míří k nejznámějšímu
skalnímu útvaru Jeseníků, k Petrovým kamenům.

Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik pověstí a zkazek. Ve
středověku se věřilo, že si tu dávají sraz čarodějnice s ďáblem k nekalým
rejdům. Nepomohlo prý ani vykropení skalisek svěcenou vodou, ani mučednický sloup,
který tu dal v roce 1682 postavit císař Leopold I.
S čarodějnými obřady příliš nekoresponduje výklad jména - prý pochází od
toho, že se tu několikrát zjevil pocestným sv. Petr.
Petrovy kameny jsou ale především zcela unikátní přírodní lokalitou. Vždyť
například takový zvonek jesenický nebo lipnice jesenická nerostou nikde jinde na
světě.

"Petrovy kameny jsou unikátní tím, že se zde dochovala rostlinná
společenstva, která se za několik tisíc let přizpůsobila zdejším povětrnostním
vlivům." Říká Michal Ulrych z CHKO Jeseníky a pokračuje. "To
znamená vlastně, že se přizpůsobily tomu náporu sněhu, ledu a deště. Teplota zde
za rok průměrně je okolo 1°C, což patří vlastně k nejchladnějším místům v
České republice. Petrovy kameny jsou součástí Národní přírodní rezervace
Praděd. V minulosti okolo vedla turistická stezka, která se musela bohužel před 11
lety zavřít, protože místo začínalo být velice ovlivněno negativně tou vysokou
návštěvností. Takže dnešního dne lze chodit pouze okolo po hřebenové trase. I v
současnosti můžeme vidět staré stezky, které se už několik desítek let
nepoužívají a neustále jsou v terénu dobře patrné. To vlastně vyplývá z toho,
že ta vegetace, když je poškozená, tak v těchto nepříznivých podmínkách velice
pomalu regeneruje a velice dlouho se navrací k tomu původnímu stavu, jak to vypadalo
předtím, než začal člověk tuto lokalitu ovlivňovat."
A tak, jak to vypadá s kamennými strážci Jeseníků, to dopadlo obdobně jako v
mnoha případech předtím s jinými atraktivními přírodními výtvory. Pokud budeme
chtít, aby i nadále ta nádherná skaliska byla ozdobou našich hor, musíme je chránit
především sami před sebou.
Lumír Pecold |